Když matka smrtka obejme Tě

Tápeme v malém lidském světě,

není už síla vstát a jít,

když matka smrtka obejme tě,

chce se ti nejvíc ještě žít.

Nechce se slova jenom slyšet,

chce se je křičet z plných plic,

a nebo aspoň tiše kvičet,

či s vlky zavít na měsíc.

Když ztrácíš síly a dech se krátí,

všechno co dělals je znova tu,

všechno se zase zpět k tobě vrátí,

život si chystá odplatu.

Odplatu za hřích zrození, žití,

odplatu za marnou naději.

odplatu za slova marného bytí,

než žít snad nebýt lze snadněji. ..