pozdně podzimní

pozdně podzimní

 

tisíc letmých dotyků

     stačilo

dál natahuješ ruku sněhu

 

vyčerpanost zkřehlých prstů

     růžově se stydících

-----------------

tisíce čepic

- vrcholky posvátných hor v květu

     a miliony Mohamedů

     bez mapy a kompasu

     životem se toulající

-----------------

zírám z okna

     sousedovic kaštan

          už bez listí

     hladové prsty

     chtěly by víc a víc toho sněhu

doba Potom – jako by se zastavila

co potom?

     jemně ti sněží do tváří

          a ty celou dobu

                jen tak stojíš proti větru

          má/nemá to smysl

--------------------

životem omlácená

     tisíc rozhodnutí

          tak/tak

---------------------

víš, když jsou sněhové vločky

     ničeny deštěm

znovu mnu oči – sen?

     už je neslyším plakat

kdo vypnul zvuk podzimu

-----------------------

noha blázna se smýkla na hraně života

     pád dolů – trval tak dlouho!

     až jsem se rozhodla...

     nikomu nebudu chybět..

 

 

 

 

 

 

---