disent

baví mě ta nasranost. je to chytrý i břitký, skvělý obrazy, opět *

spíš mi to připadne jako póza... pro mě je v textech důležitá autentičnost, přirozenost,  pravdivost prožívání... hledám něco, co se přenese i na mě... tady jsem nenašla nic z toho a ani se na mě nic nepřeneslo.

i když zde je pár slušných obratů (tereza, generace, orgasmus), na to, abych se k textu vracela a více se do něj chtěla ponořit, to nestačí.

(ale možná je chyba na mém přijímači... nejsem na stejné vlně)

díky... z neautentičnosti jsem už nařčena byla několikrát, a možná to tak působí, a možná máte pravdu. napsala jsem to nasraná po hodině češtiny, ale není to jen parafráze allena a půjčování si vzteku - spíš monolog na motivy, s tím, že v rocklandu taky někoho mám. ale to ty jako čtenář samozřejmě nemůžeš vědět a pokud to z textu není poznat, tak je to možná špatný text.

Jestli tvůrčí svoboda, nebo spíš slepovačka z vlivů, Allene... Nevím. Míru patosu a stylizace, aby to fungovalo, to je asi těžké vybalancovat... A kontrasty, když se jen skládají vedle sebe, tak to na mě působí míň uvěřitelně a víc jako kalkul. No, moc jsem ti toho neřek. Přemýšlím, jestli tahle poetika není už vyčerpaná. Snad ne. Vytáh jsem si z toho pár věcí, kde mi přijde, že text říká něco svého, původního

má hereze je tereza deroucí se z mramoru / má hereze jsou její ruce co / ze mě táhnou ostnatý drát orgasmu