Povídání o vztazích

Pro všechny, které to zajímá.

 

Velmi ráda pracuji s těmi, kteří jsou napřaženi ke svým cílům, protože naše vzájemná spolupráce je mnohem účinnější.

Jsem terapeutka mezilidských vztahů mimo jiné. Ve své práci také řeším s klienty věci, které se dotýkají jejich osobního života, hledání životního partnera. Klienti velmi často přicházejí s tím, že už mají za sebou jakési vztahy, i oni je tak nějak v rámci svého povídání umenšují. A pak přijde ta zvláštní větička: "Já jsem ještě snad tu lásku nezažil/a, neprožil/a". Samozřejmě, že za ta léta praxe jsem zvyklá na tyto závěry, které nejsou příliš uchu lahodící. Na druhé straně je dobré, když jedinec vyhledá odbornou pomoc, která se mu nabízí.

A teď něco k praxi. Mnoho z mých klientů takzvaně nemá čas se příliš socializovat, chodit po práci ještě někam za zábavou a víkend spíše řeší jiným způsobem než že by se seznamovali. Nerada slyším, když má někdo pocit, že seznamování se je nějaký koníček, na který je třeba vyhradit si čas. Seznámit se totiž lze i během všedního dne, jen je třeba si to uvědomit. Každý den svého života se pohybujeme ve společnosti dalších lidí, pokud tedy nejsme bohy nebo zvířaty; pak lidskou společnost nepotřebujeme. Ale to není případ člověka. Člověk je tvor společenský a Aristotelés to ve své filosofii jasně deklaroval; k tomu abychom mohli naplnit své představy o dobrém životě a štěstí, musíme nutně pobývat v obci. Čili řeči o tom, že je v podstatně nemožné se "seznámit" je naprostá hloupost. K interakcím dochází každý den a přiznejme si to. Potkáváme na své cestě, do práce, do jesliček, k lékaři, tváře, které jsme předtím neviděli, neznali. Takže pokud nebudeme lhostejní sami k sobě, je velmi možné, že právě během takového malého rozhovoru, nenápadného, se můžete dotknout duše člověka, který vám něčím zaimponuje, zaujme svým názorem, úsměvem, životním elánem. Je třeba mít to dialogové okénko neustále připravené, neuzavírat ho někam do sebe. V realitě to vypadá, jako když se střetnete s hadem, nebo spícím medvědem nebo nějakým stvořením, které vůbec nereaguje na vnější podněty, je schované samo do sebe, žije si v tom svém sexy mikrosvětě. A to je zlé.

 

Takže my potřebujeme otevřít svou vlastní tvář světu, pamatujte na to! Neskrývejte své úsměvy před zraky vesmíru, podělte se o ně. Tady platí jedno heslo a mně se v životě opravdu naplnilo. Prostě nikdy nevíš, kdo se do tvého úsměvu zamiluje. Samozřejmě, že to není jen o tom fyzickém škubání ve vaší tváří, je to celé mnohem komplikovanější, to je jisté. Chemie je obor, který funguje. Někteří jsme ho nenáviděli pro ty báječné chemické rovnice, ale nějaká pravda s ní souvisí. Pamatuji se, když doc. Balabánová tenkrát, a to je už nějaká doba, předstoupila před profesory a zase jen profesory, a měla pohovořit o lásce. A ona se tak nějak postavila a řekla: "Když tam není chemie, jděte od toho!" A všichni na ní zírali. Čekali, že bude mluvit jako kniha. O chemii tenkrát nikdo nechtěl slyšet. Jenže v tom tkví ona jednoduchost, za kterou se skrývá mnohem hlubší spojení. Jeden můj klient (herec) řekl, že když se zamiloval, tak to byl přechod od pocitu k citu, a to si budu pamatovat do konce života. Je to v očích, dámy i pánové....

 

Tak další moment, a tím jsou seznamky, velké téma.

Co napsat do kolonek, tak aby došlo k nějakému reálnému setkání dvou osob.

Pište co možná nejkonkrétnější. Dáme příklad:

Karel Novák, 38 let, má zájem o ženy - to je základ, ale nestačí, a to už dotyčné dámy vidí fotografii, to je grunt

Co se týká vzdělání - piště ho a pokud si za ním stojíte, ještě lépe, ono totiž velmi často dochází k tomu, že se na první schůzce vůbec nepobavíte, jestliže protějšek nemá určitý rozhled

Zájmy - piště všechno co vás baví, co rádi děláte, buďte podrobní a určitě v souvislosti s vašimi koníčky připiště nějaký svůj krátký příběh, může být i zábavný, nebo jestli jste vyhráli nebo byli ocenění v nějaké soutěži, určitě, nebojte se přiznat si svou kvalitu

Zaměstnání - to se může pojit s vaším dosaženým vzděláním, někdy ale nikoliv. Čili pokud máte extra zajímavé povolání, určitě se o něm trochu rozepište, dvě tři věty

KOHO HLEDÁTE: v téhle kolonce pište hodně a buďte u toho upřímní, protože nějakých dvacet procent shody nebude opravdu stačit.

Takže pojďme na matematiku

Každý vztah, který už budujete, by měl spočívat na 50  procentech - já označuji toto číslo jako shoda na základním pojetí dobrého života, čili tady je řeč o hodnotách, které oba partneři ve svém předchozím životě svým chováním a jednáním naplňovali a sledovali, vyžadovali od svého okolí. Je to velmi důležité. Už když přijdete na první schůzku, měli byste si popovídat o životě, a to právě o tom, jak žijete ten svůj život. 

Když nastane jakás takás shoda v těchto ohledech, přistoupíte k druhé schůzce, zároveň už ale i tato schůzka bude fyzickou reakcí na přítomnost druhého. Bylo vám s  ní/ním dobře, cítíli jste se uvolněně, nebylo třeba nic přehrávat, líbil se vám projev toho druhého? Takže tohle všechno už máme v malíčku, když jdeme na druhou schůzku.

Ta třetí a další už jsou o hledání a nacházení oněch zbylých 50 procent. To značí, že cokoliv nad padesát může mít úspěch. 10 procent si nechte pro sebe, abyste sami sebe neztratili, to je jen vaše. Vztah neznamená zhroutit se jeden do druhého. Pořád zůstáváte nezávislými, dospělými jedinci, kteří ví odkud jdou a kam směřují. 

 

Velmi často se klienti takzvaně zamilují a toho druhého v dialogu tlačí do svých romantických představ o budoucnosti. To je špatně. Jediné, co je opravdové je právě teď, přítomnost. Není vhodné mluvit o společné budoucnosti na první, ani druhé schůzce. Vždyť se teprve poznáváte a hledáte zalíbení jeden ve druhém. Láska je klidná, zamilovanost je divoká a krátkodechá. Pokud jste dospělí, naučte se pracovat se svými city. A hlavně klid. 

---