Lehká láska I.

Lehká Láska

Dívka- krásná,

bohužel trochu mladá.

 

Úsměv-sladký,

se špetkou studu

přirozený a tak opravdový,

nejde se jím nasytit.

 

Oči- hnědé,

jejich hloubka sahá až do duše,

můj zrak je hledá znova a znova,

jsou jako magnet, nebo droga.

 

Náš pohled- krátký

vteřinka dvě

Chci se podívat znovu a ještě jednou.

Nemohu! hrozba- její přítel.

 

Naposledy pohlédnu,

najednou spatřím něco nového;

piha pojd jejím okem.

Jako hvězdička na nebi,

Krásná a osamocená na nebeské tváři.

 

Napít se, oddálit se,

Odevzdat svou mysl,

Ne- hned jsme zpátky ve hře.

Naše nohy? Jak se dostaly tak blízko?

Co je přitáhlo?

 

Dotek, z ničeho nic, nečekaný,

Dotek jemný dotek hladký,

-husí kůže, tíha v břiše.

Co se to děje?

Nechávám se unášet.

 

Pak už jen řeč těla,

která ovládá nás tam ze shora.

Nebo je to touha?

 

Sbohem, dobrou noc.

Loučíme se,

Už teď vím, že mi chybíš

---