Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seROZ VRH
Autor
Debraket
Pondělní ráno
že jsi.
v naději
Zkus být raději
už neotáčej v solný sloup.
A spící oči
tak pospěš!
Nohy se lámou a padají,
pokrývka hlavy ne.
Život je sen,
K čemu je ranní okno bez závěsů?
se všemi pěšci na E2.
Táhni
moc vitaminu D pro naše kosti.
Silná
chřadne ti vůle z ospalosti.
i při vší přítomnosti kolektivní intuice -
tě drží nad vodou
nehty a historie
Zuby
Rychle pryč!
Úterní podvečer
sladce.
kočka
V koutě umírá
Cuklo jí nohou.
skoro napořád.
ztratily se v pokoji bez mezer
myšlenky jejího pána ve věku dvanácti let
Když světlo pominulo,
dokázal synáček společně s koly motocyklu.
Ztratit své první zvíře z dohledu
co je zarmoutit se?
ale ví,
Hraje nespočet her,
ne ...
Nebyla jeho,
Lže.
ten tvor jako ty.
že prý jsem člověk,
Díky,
a nechal jsem ti slovo.
Zabil jsi mě
Středa
Vina.
je blízko.
nepoznaná,
utíká Naproti,
míjí,
Ohlédni se,
Kde je?
někde uprostřed tleje.
Mimo děj,
ale nelekej se.
Pociť strach,
co opravdu je.
to
nedokázat sdělit upřímně a rád
tak dokončil jsem trik -
ve zrychlujícím vlaku se otočit,
o 720 stupňů
Nikdo mě neviděl
v zrcadle.
Sleduje mě každý den
kde je...
Vím dobře,
Čtvrtek opoledne
Konečně cítím.
vrazit do žil.
vodu pomocí hrdla
zaslouží si
Jak pije krev komárům,
v plné puse převaluje.
záře poledního slunce
a zbytek
Dehydratací jí stárne kůže
dosud žije sladce v oblacích.
a spí,
potahuje kouř
Od hlavy až k patě
vstávej už!
Čekáme tě,
Velký pátek
Dnes je ten den.
nelze zapomínat.
Vážně
jako dramatická trilogie.
Zase hraje
- lhát.
podmanivě jako pes
snažit se mrouskat a přást
To jest
třením?
co je zarmoutit se
Víš,
ale dnes ne.
zanevřou na tebe,
Když přestaneš je vnímat,
svoje chyby.
Pozoruj
předbíhat čas.
Nesluší se
Sobotní noci
děsivé.
ale přece jsou
Nezajímají,
jen ladně vlají ...
Ty nezaujmou,
rádoby tenkými a neškodnými vzpomínkami.
dokonale vábí
královen žížalích
jímž se celý druh
se sklonem k reprodukci rozpůlením,
evoluční stopka
Pozorovaná
kutálí se bezezbytku do ztracena.
Nevědomí
Nedělní úklid
zdánlivě nekončícího cyklu.
sedmi domnělých dní
leskne se mezi čtyřmi stěnami
a prach na zimomřivých policích
od barevného listí ze smutných dvorů,
Jejich krásné žalmy čistí města
svých vlastních dojmů.
a závěry
požehnání
sklízí
čtou od spodu a
autismem,
jsou osvícení
Ti, kteří