Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kuchyňské rozhovory - Třídní schůzky

23. 04. 2017
1
0
460
Autor
Gustavo

Třídní schůzky

(23.4.2017, neděle ráno)

(účastníci debaty – Ing.Martinovský, František Martinovský, t.č.v tercii na gymnáziu. Josef Martinovský, t.č. v kvartě na gymnáziu, Anna Martinovská, t.č. ve školce. Na stole rybízový koláč, káva, krabička s pastelkami, dětská nedokončená kresba, vázička s povadlými třešňovými větvičkami, coby pozůstatku velikonoc z minulého týdne.)

 

 

Ing. Martinovský hledí do přehledu známek svého syna:“Franto, co ty dvě mínus z češtiny. Ty neumíš česky?“ Použije známý bonmot z filmu Marečku, podejte mi pero.

František Martïnovský:“Umím, ale k čemu mi to bude.“

Ing. Martinovský:“Myslíš, umět česky?“

František Martinovský:“Né, ježišmarjá, ty bubliny.“

Mgr. Martinovská:“Oni tomu říkají jinak, to jsou takové ty věci jako přísudek, podmět.“

František Martïnovský:“No. K čemu mi bude, že budu vědět nějakej kořen.“

Ing. Martinovský školometsky:“To už jsem ti přece vysvětloval. Některé věci se učíte, abyste věděli, že vůbec jsou, protože když se to nebude nikdo učit, tak to za pár generací všechno všichni zapomenete a ani nebudete schopni dát větu dohromady, protože pro to nebudete mít žádná pravidla.“

František Martinovský:“No...a kdys to použil. Tyhle věci?!“

Mgr. Martinovská:“Já to použila. V písemce, kterou jsem dělala na vysoké škole.“

Josef Martinovský:“Ha ha, učitelka to použila v písemce, to je dobrý.“

Ing. Martinovský s úsměvem:“No, nevím, jestli to byl zrovna dobrý příklad. Budeme pokračovat. Franto a co ta chemie. Tři mínus. To je ta pětka, cos dostal.“

František Martinovský:“Tam už jsem dostal dvojku. Máš starý údaje.“

Ing. Martinovský:“No budu to sledovat. No a pak tady máme tu biologii. Trojka. A bude tam velká písemka. 25. dubna. Ježiš, to je v úterý.“

František Martinovský:“Ne, to je 27. ve čtvrtek.“

Ing. Martinovský kouká do svého diáře:“No dobře no. Ale to je jedno. Učit se budeš. Máte na to asi čtyři prezentace. Osobně tě vyzkouším. Jako tuhle...mlži, plži, hlavonožci. Máš ty prezentace?“

František Martinovský:“Ne.“

Ing. Martinovský lehce rozladěně:“Jak, ne. Tak si je obstarej.“

František Martinovský:“Jak?“

Ing. Martinovský se nadechuje k výpadu.

Mgr. Martinovská jej zastaví:“No třeba od Matěje.“

František Martinovský:“Ten je taky nemá.“

Ing. Martinovský:“Vy jste dvojka. Tak si to obstarej od někoho kdo je má.“

František Martinovský:“Proč?“

Ing. Martinovský:“Co je to za blbou otázku. Teď jsem ti říkal, že budete mít důležitou písemku z biologie. Předmět vaší třídní profesorky. To je ale ostuda! Budeš se učit.“

František Martinovský:“Když to je na nic. Já se učil osm hodin.“

Ïng. Martinovský zdvihne obočí.

František Martinovský:“V primě.“

Mgr. Martinovská se směje.

Ing. Martinovský:“Aha, takže před dvěma lety jsi se učil osm hodin a máš z toho špatnou zkušenost?“

František Martinovský:“Jo, učil jsem se osm hodin a dostal jsem dvojku. Pak jsem se učil jednou o přestávce a dostal jsem taky dvojku. Tak na co to je?“ kousne do koláče.

 

Ing. Martinovský se směje a napije se kafe:“Stejně tě vyzkouším.“

Mgr Martinovská se jenom směje.

Josef Martinovský již v jídelně není a hraje na počítači.

Anna Martinovská během rozhovoru ukradla své mámě mobil a sleduje příběhy pikaču na youtube. Nikdo to ještě nezjistil.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru