Zlo a přirozenost

Přirozenost a zlo

 

Co přirozenost? Co zlo?

Zvrácené rouhání skeptika.

Snad lidského rodu věčné jho?

Názory paňáců z panoptika.

 

Panoptikum, no ano,

A my groteskní figuríny

Tebe, panici a panno,

něčí ruce uhnětly z hlíny

 

Čí ale, ne dlaně člověka přeci?

Pokolení Kainovo chce osvětu

Snad neukovali nás naši předci

ze zášti, závisti, krutosti ke světu?

 

Dříve než byl Kristus třikrát zapřen Petrem

V době, jež omšelou je památkou,

kdy nazí nevědouce se proháněli s větrem

náš starobylý praotec s pramatkou

 

Duše jejich byla blankytné nebe

bez mráčků, prázdné jak malířské plátno

Když otec však přijímá jablko v sebe,

moudrost a vědění ruší posvátno

 

Vykázáni byli z ráje srdce svého

Jejich rty políbil nektar z neznáma

Elixír života vášnivě opojně mdlého

Skvoucího se jako Fata Morgana

 

Pak zplodili tito dva spolu

malou rodinu do domu pro panenky

Začínající tolik vražd a tolik sporů,

dřív než donosí své pomyslné plenky

---