Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Osudy žen I.

16. 06. 2017
6
1
801
Autor
art

Osudy žen

Fixovala oči na hladině

veřejného záchodku      
sešněrovaná na éčku

se držela čehokoli

pro pocit nekonečna

Shnilá květina.


,,Když mi bylo deset
táta si vzal vypranou košili
a když skončil
umyl si ruce aby to nebylo divný
přece jen
jít takhle do práce


A brácha vždycky seděl v rohu a musel
myslet na to jak Hitler
a že blonďatí

Ale než se vrátila máma po pár letech
už toho bylo moc a tak jsem se zabalila

do ručníku
toho nejbělejšího
a do dneška se podle něj

tvářím.“

 

Spláchnutí jako by značilo věčný návrat

smradu vlastní minulosti než se pohled ustálí.


1 názor

atkij
26. 11. 2017
Dát tip
Splachovat vzpominky nelze do nekonecna. I zde, v naznacenem osudu, nechutne zapacha. Velmi rada jsem si precetla. Jedine misto ...a musel myslet na to jak Hitler ... mi prijde trochu neobratne vyjadrene. Mozna mi tam chybi napriklad tri tecky naznacujici nedorecenost. Anebo jsem nepochopila zamer autora. To je taky mozne. Ne vzdy je potreba chapat doslovne.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru