Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOsudy žen I.
16. 06. 2017
6
1
809
Autor
art
Osudy žen
Fixovala oči na hladině
veřejného záchodku
sešněrovaná na éčku
se držela čehokoli
pro pocit nekonečna
Shnilá květina.
…
,,Když mi bylo deset
táta si vzal vypranou košili
a když skončil
umyl si ruce aby to nebylo divný
přece jen
jít takhle do práce
A brácha vždycky seděl v rohu a musel
myslet na to jak Hitler
a že blonďatí
Ale než se vrátila máma po pár letech
už toho bylo moc a tak jsem se zabalila
do ručníku
toho nejbělejšího
a do dneška se podle něj
tvářím.“
Spláchnutí jako by značilo věčný návrat
smradu vlastní minulosti než se pohled ustálí.
1 názor
Splachovat vzpominky nelze do nekonecna.
I zde, v naznacenem osudu, nechutne zapacha. Velmi rada jsem si precetla.
Jedine misto ...a musel myslet na to jak Hitler ... mi prijde trochu neobratne vyjadrene. Mozna mi tam chybi napriklad tri tecky naznacujici nedorecenost. Anebo jsem nepochopila zamer autora. To je taky mozne. Ne vzdy je potreba chapat doslovne.