láska...

                                                                                                                                                                                verulinda

láska...                                                                                                   tak blízko jsi mi

ale stále cítím hráz

nevidím ji

čeho se obáváš?

bez ní všechno by šlo snáz

jako chůze

tak sbírám lesní jahody

trhám plané růže

a krášlím si dny

to se ví  že se to může

a doma neskrývám dojetí

to je tak když chybí objetí

někdy jsem jak malá

když si myslím

že jsem lásku  promeškala

ale já vím

že až to nejmíň budu čekat

že se objeví