Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se. Marie - 12. 9
12. 09. 2017
8
9
560
Autor
Jarmila_Maršálová
Žlutavé listí stromů
pomalu opadává
klikatou cestu domů
s námahou prošlapává
samotný poutník o holi
Kabátek samý šrám
vlhký je od rosy
podzimek – starý pán
o vládu poprosí
snad mu čas dovolí
Babí let potají
schoval se do dřeva
kravky se loudají
navečer do chléva
než přijde ráno
Sní svůj sen o teleti
v hromadě slámy, voní hnůj
tak jako děti
s láskou je opatruj
Maria Panno...
9 názorů
...a potom Marie voňavý hnůj do záhonu zaryje... Néééé, to je blbý fór, - je to moc pěkné /**
Jarmila_Maršálová
14. 09. 2017Amen! Moc krásné, laskavé a plné citu. Díky. (Škoda, že se nejmenuji Marie) *********
Jarmila_Maršálová
13. 09. 2017Kočko, toto asi je:
klikatou cestu domů s námahou prošlapává samotný poutník ...
někdy i o holi; děkuji za nakouknutí přátelé
Žlutavé listí stromů klikatou cestu domů s námahou prošlapává... Jarmi, není to pro nadraný notoriky přece jen už přílišný eufemismus? ;-)
Evženie Brambůrková
12. 09. 2017Marie je jméno mnoha podob a s láskou vyřčené je překrásné. /T