Vyhasínám...

Oheň hořící v mém těle, v mé schránce, 

proudí skrz bezvládné tělo, tělo bez duše a života.

 

Snaží se probudit touhu, tu touhu, tu vášeň,

jež by mě táhla, táhla zpět k životu.

 

Hledá a chce vzkřísit život.

Nebo snad chuť?

Tu chuť vůbec žít...

 

Ta by mě snad vytáhla  z mého podvědomí,

z mé nicoty a z mého  utrpení.

 

Vzpírá se, bojuje s nicotou, 

ale podvolit se musí má mysl.

Mysl jež mu v tom brání,

jež mě v životě jen utápí.

 

Přemýšlím, stále přemýšlím...,

jestli být nevzdělaný a tupý není lepší,

nejsou problémy, není utrpení,

když mysl nemyslí, nevnímá, jen se živý,

živý na lidském nevědomí.

 

 

---