Na název je dost času...

Na název je dost času…

 

Když si ráno míchám kávu

často vzpomínám na tátu

jak se mnohdy divil

co v ní tak dlouho kvedlám…

 

Míchám přítomný čas s budoucím

dříve než se stane minulým v lógru

těžko se kdy zastaví

aby si dal kávu se mnou

jednou jsem ale ten pocit měl

v devadesátém na Strahově

se přivalili Stouni

chvíli jsem nestál na zemi

a v davu se vznesl

 

v onu chvíli

strojek v hodinkách nepochopil

že si má hrát na utopence

ale on jako srdce

které ještě nepřestalo bavit

pořád dokola

furt to samé

Bože

je k zbláznění

že jsme ještě tady

díky pořád stejnému rytmu

 

Bože promiň

že se rouhám

možná jsi tím chtěl něco říct

možná mi připomínáš

jak jsem si kdysi poznamenal :

 

Co jsem to chtěl jenom říct

já si snad nevzpomenu

co jsem to chtěl říct

něco jsem chtěl říct

jedno vím s určitostí

že jsem chtěl něco říct…

 

 

 

---