Zklamání

Třpyt hvězd, zlatých svící,
blízkost dálek nekončící,
do očí se derou zaslepují,
rty jen němě pohybují.

Proč jsi mi to udělala?
Proč jsi mě tak odhodila?
Proč věřit jsi mi přestala?
Proč jsi na zem přistála?

Hvězdičko splněných přání,
my měli svůj sen,
tebe jako naděj do svítání,
pro bezesný den.

Opustilas nevěřící duše,
zem tě k sobě přitáhla,
zklamala jsi světy naše,
od sebe nás odtáhla.

Hvězdným dálkám věřit,
lásku svou však zpronevěřit,
potom přijde zhoubný strach,
hvězda obrátí se v prach.