Moucha a list

Přelézá moucha přes list javoru. „Che-che, che-che, oj! To lechtá. Lahodně mě šimráš, prosím ještě jednou.“ Žadonil list.

„Nemám náladu, dělat drbátko uschlému listu. Chlapec mi ustřihnul křidélka. Teď musím ještě více myslet jen na sebe. Osud si se mnou nestydatě zahrál. Ten tón mi vadí.“

„Ách táák. Mne taky neviditelný setřásnul ze stromu, a teď tu ležím a čekám.“

„Na co čekáš? Tvůj osud je zpečetěn, na strom se už nevrátíš. To nevíš?“

„Tak pošimrej mne ještě přece. Nebudeme nad osudem naříkat a raději se budeme smát.“

„Tak dobrá, ještě jednou dokola“ pravila moucha, když tu se zvednul silný vítr, a odfouknul list i s muškou daleko do dáli.