Zahrana

asi už půjdu... zrovna neprší - slyšel bych to... ale kdybych vyšel ven, určitě by začalo 

Bál jsem se toho, ale moje pravděpodobnost hraničí s vírou...

"Víš tehdy jsme byli ještě zdraví

nelítaly nám létací talíře kolem hlavy

Byli jsme veselí, i za deště,

a teď, když pořád prší,

už nesmějeme se.

Místo toho nás déšť smývá pořád pryč

a voda zůstává za náma

každý den přibývá nám další kýč

a z nás se stává výstava

 - výstava očekávanejch konců

frází které se pletou a kterým nejde rozumět... 

tak nádávám si do pitomců

že jsem to radši měl vědět hned.

... a na tenhle podzim mi už asi

napořád

odkvete ten můj květ

---