… Mlčení děťátek …

Věnováno všem nenarozeným dětem, které musely nedobrovolně opustit tento svět …

Plný radosti … Létám … Mezi hmotnými světy … Ve svém ráji … Starosti … Ještě nemám … Jen si tak hraji … Jsem jen shlukem energie … V tomto světě nehmotném … Jsou nás legie … Svištíme … Prostorem … Prozářeným … Světlem … Lásky a dobroty … Bez studu … Nahoty … V bezčasé chvíli … Mé tušení sílí … Musím v ten hmotný svět jít … Musím se opět … Někomu narodit … Avšak předtím … Řeku zapomnění … Přebrodit … Planeta Země … A tam lidské plémě … Tak pojďme … Hej hola …! Zase mi začíná … Života škola …! Pokojík malý … Muž a žena … Jsou oba nazí … Vzájemná extáze … Čas teď hranice nemá … Až z toho mrazí … Energie něžnosti … Si cestičku razí … Vznáším se nad nimi … Jejich těla se chvějí … Pohyby zvláštními … Erupce slasti …! V té chvíli … Jsem zapadl … Do nové vlasti …! S proudem semene … Teď nový život počneme … Jdeme na to …! Moje mámo … Můj táto … V prostoru těsném … Je tma … Obalen teplem … Všechno tu šplouchá … Pomalu rostu …! Srdíčko bouchá …! Těším se Na lásku … Od mámy …! Něco se děje …! Mám pocit … Doposud neznámý …! Ten pocit …! Je strach …! Můj Bože … Tahle máma … Je vrah …! Ona mne nechtěla …! Ne…! Prosím …! Ne…!!! To se přece nedělá …! Mne … Maličkého … Bezbranného … Tvorečka … Si nechala … Vyrvat ze svého těla …! A jsem zase volný … Dívám se … Co ten chlap v bílém plášti dělá …! Kolem bývalé mámy … Pořád jen běhá … A ona … Se slzami ve tváři … Bolestně sténá …! Za pár chvil odchází … Ani Sbohem … Mi nedá …! Ó běda …! Běda …! Teď se opět vznáším bezčasovým prostorem,prozářeným laskavým světlem nekonečné lásky a dobroty … Ne … Nevyčítám Ti to … Že jsi mne odvrhla … Já to dokonce už předem věděl … Ale přesto jsem se chtěl pokusit zvrátit ten osud … Nepovedlo se to … Je to pro nás oba smutná životní zkušenost … Když jsem se vznášel v té ordinaci … A díval se,jak moje bývalé malé tělíčko vložili do nádoby s konzervační látkou ,v té chvíli jsem byl moc a moc smutný …! Přemýšlel jsem o smyslu života … Ale pak mne obklopila ta záře a mí přátelé se mnou letěli dlouhým tunelem … Do nádherného světla … Párkrát jsem se snažil Tě navštívit ve snu … Jenže Ty jsi pokaždé ze spaní plakala … Proto už to raději nebudu zkoušet … Jen jsem se naposledy na Tebe podíval … Ve spánku Jsi vypadala lidsky krásně … Na Tvé něžné tváři se náhle objevil záblesk smutku … Dvě velké slzy skanuly na polštář … Protože … Protože v té chvíli jsem Ti řekl … … SBOHEM … MÁMO …

---