Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVtělesnění (Inkarnace)
Autor
Liandr
Soustředím se na přítomnost těla,
duše moje asi to tak chtěla.
Stalo se mi mostem mezi světy,
pod nímž, jako řeka, proudí věty.
Břehy vdechují mi vlastní význam,
uprostřed té řeky čelím výzvám,
jak nastolit soulad mezi námi,
a nenechat se strhnout proměnami.
Čím tedy jsem, když řekou ne, ni břehem,
když všeho toho dění já jsem středem,
a přitom nejsem mostem, tím je tělo,
a nejsem ani realitou celou.
Jen malý obřad v těle Existence,
jen malý bůh letící na myšlence,
že vše, co je, to zároveň tu není,
a že i já jsem pouhým v těle sněním.
3 názory
:-) Děkuji.. když to člověk předčítá, dá se to skvěle zahrát, ale ta slabší místa v tom texu při četbě samozřejmě cítím...
Miroslawek
03. 12. 2017Text sténá pod náporem metra jako dřevěný trup plachetnice hnané větrem v bouři. Náhlý obrat od trocheje k jambu ještě ustál, v poslední strofě však bylo možné zaslechnout zlověstné zapraskání.
Bohužel tento nelítostný zápas (a oceňuji, že's jej podstoupil) poznamenává svou tíhou i tvou autorskou výpověď, na které si jistě zakládáš. Artikulační neobratnosti, nenápaditost, slovní výplně. Přitom rytmika má básníkově výpovědi pomoci, umocnit ji, podpořit. Ale to musí být nástrojem, nikoli břemenem. Takže vidím jistý prostor pro zlepšení ;)