kapitola xy

oo, tak tady měl někdo ještě velmi naivní představy o literatuře :) ;)

Hmm? Ale ale....podivejme....

Vigan, děkuju za pěkné slovo, tip. 

qíčalo, cítím to tak, že způsob, kdy předložím čtenáři informaci, jako kdyby už měl vědět, o čem přesně je řeč, je jeden z nástrojů vznikání vztahu, který je pro čtení vícestránkových textů klíčový. 

Nemám zdání, zda se mi to podaří. Z mého pohledu je to rafinovanější způsob vzbuzení zvědavosti, než když na závěr výseku nakousneš dramaticku situaci. Ale jsem začátečník. Je to jen pocit. 

mND, laserovým okem skenuješ mé předpoklady? Tak schválně.. nadšení je skvělý motor.

Pro tvůj styl mám pochopení, ale způsob práce používám stejný NAPROSTO. Považuju ho dokonce za takřka jediný správný. Příklad: Fricek Nýčojc asi opravdu napsal první díl Zarathustry během deseti dnů. Z pozůstalosti je ale JEDNOZNAČNÉ, že poznámky a zkušební verze piloval leta. Ať tě psaní baví! Někdy spěchej, někdy si počkej, však to cítíš sama. Při tvých předpokladech bude výsledek stát za to, to je taky jednoznačné:). 

Děkuju moc za komentáře, budu to dál rozvíjet, mám nachystaný materiál, ale dlouho jsem nepsala, tak budu ráda za připomínky a také to nebude každý den, protože se chci soustředit na spojování více linií a více vrstev.

Jak to dopadne, to ještě netuším a myslím, že ve výsledku budu pak míchat s pořadím textů. 

Začínám volněji a věřím, že se mi snad podaří dostat se i "k tělu" :) - myšleno víc na dřeň konkrétních momentů - ačkoli se to musím trochu učit.

Takže díky ještě jednou!

Mám pro tenhle styl pochopení. Líbí se mi uvažovat o podobných věcech. Spojovat, pak si zas užívat nových otázek. Přijde mi ale, že abych udržel pozornost s „teorií“, měl bych být průběžně vytrháván něčím konkrétním, až primitivně zjednodušujícím. Nebo provokativně osobním. Ale to už příliš srovnávám se sebou, vím to. Piš.