Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

DOMOV

14. 04. 2002
1
0
839
Autor
Šemík

“Farář, lékař a ošetřovatelky v místě.”

 

 

Když  mě   nic  nebolí  a  dojdu  před  vchod, posadím se na lavičku.

Dnes  je  Boží  hod.  Velikonoce.  Mám  svátek.  Nebo  narozeniny?

Kdopak za mnou asi přijede? Synovec Pavel už tu dlouho nebyl.

A co teprve Helenka. Ona se zlobí, že jsem barák přepsal na Otíka.

 

 

“Ale tatínku, vždyť vás máme všichni tak rádi.”

 

 

Ale  to   přece  vždy   tak  bývalo,   že   dům  dostal  prvorozený  syn.

Škoda, že si vzal takovou. To ona ho přesvědčila aby šel do Prahy.

S  mojí  Aničkou jsme i druhým trochu přispěli. Jo, kdyby ještě žila.

Již  je čas na večeři. Zítra jistě někdo přijede, když to nevyšlo dnes.

 

 

“Na doživotí. Bez možnosti odvolání. Domov důchodcův.”

 

Máš řešení Karle Kryle, Mejlo Hlavso, Miky Volku??????????????


zip
15. 04. 2002
Dát tip
ufff. autor vyzpovídal dědečky...? nebo proč je to tak NALÉHAVÉ a ze života?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru