Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAž meč tvůj vezme rez
Autor
Francesca Guilliamo
Až meč tvůj vezme rez
Sotva přišlo tání,
jen polevil mráz,
do další z mnoha válek
vojsko táhne zas.
Ať přilba hlavu tíží
a přezky na doraz,
už průvod z brány míří
a trubek volá hlas,
krví trubek volá hlas.
Jen jeden z mužů váhá,
než přejde hradní most.
K své dívce hlavu sklání
a žádá laskavost:
“Dej mi, paní, požehnání,
a víru v budoucnost
jen slib mi svoji lásku,
to je mi víc než dost,
pro dnes je to víc než dost."
Hlas její zakolísá,
jak skrývá zármutek:
“Nežádáš, pane, málo,
však nemám námitek,
jen kdybys s každým táním
do války neutek.
Je chladný vdovský úděl,
a umře každý rek,
jednou umře každý rek."
"Až zetlí dřevo štítu,
a meč tvůj vezme rez,
až listem obrodí se
kopí kterés nes.
Až jizvy zmizí z rány,
tak tehdy pane věz,
že slíbím ti svou lásku,
nikoli však dnes,
pane, nebude to dnes."
"Když ženou tvou je válka,
buď jí manželem,
za svatební dar dáš jí
řadu mrtvých jmen.
Zato můžeš spávat
s vojskem pod stanem,
než za jiného vdá se
a tobě nechá zem,
temnou díru, chladnou zem."
2 názory
Miroslawek
20. 03. 2018napísané tiež pre jednu hru? (ako som čítala pri niektorej z Tvojich ďalších uverejnených básní?)
páči sa mi