Snář I.

Snář I.

Jela jsem moc rychle v autě. Hodně pršelo. Stěrače nestíhaly stírat. Tamara jela v druhém autě - povídaly jsme si přes handsfree. Jely jsme z kopce a povídaly si, jakej je venku nečas. V zatáčce mi to ujelo a sjela jsem autem do řeky. Musela jsem otevřít okýnko a oblečení se mi zaháklo do dveří. Nevím, z jakého důvodu jsem měla na nohách lodičky. Podařilo se mi vyplavat. V kapse jsem našla svůj Iphone - fungoval! Objevila jsem se na paloučku před chalupou svého táty. Zavolala jsem tátovi, který nepochopil, že jsem měla nehodu. Zavolala jsem mámě, která mě šla hledat. Spadla jsem nahá do kopřiv. Jestli si dobře vzpomínám, tak jsem po cestě k mámě potkala vlky.

 

Snář II.

Byla jsem ve Vršovicích, dole na Kohinoru. Rozešli jsme se s Michalem. Podařilo se mi rozvrátit rodinu mého pana psychologa. S mámou jsme se na zastávce dlouze objímaly. 

 

Snář III.

Dojeli jsme autem na ostrov Hel v Polsku. Utekla jsem mámě, Markovi a bráchovi a šla se sama projít. Došla jsem k vodě. Opodál na pláži stály čínské mažoretky, zrovna trénovaly. Utekla jsem ještě dál a dostala se na pozemek cizího muže. Když jsem se tajně dostávala z jeho zahrady, rozbila jsem mu plot. Všiml si toho a vydal se pomalým krokem za mnou. Jeho žena stála opodál. Trochu jsem se bála, co bude, ale nakonec se z pána vyklubal inženýr, se kterým jsem se pobavila francouzsky. U plotu se najednou obejvila moje teta s rodinou, která zrovna z Čech dorazila. Myslela si, že starý pan inženýr jí pomůže s kufry, ale zakročila jsem, že je na to už moc starý. Pak mě máma s bratrem doběhli a vrátili jsme se na hotel.

 

Snář IV

Byli jsme s bráchou na víkend pryč. Při návratu domů jsme se zastavili koupit tepláky v Edenu. Brácha chěl černý leginy. Nakonec jsem si koupila šaty ve slevě a naušnice a chtěla jsem si pořídit i růžovou mikinu, brácha si koupil černobílej teplákovej overál s nápisem Elle. 

Zastavila mě prodavačka a pozvala mě na promítání dobrodružnejch filmů na Kliniku. Dělala jsem, že ji neznám, brácha se ptal, odkud se známe. Zavazovala jsem si tlaničku. 

 

Došli jsme do Neoluxoru, kde jsme bydleli (na Václaváku). Po obchodě se procházel pan Jakubů se svou zrzavou ženou s brýlemi, která mě byla velmi povědomá, znala jsem jí z tanečního centra Praha, kam jsem chodila jako malá. 

 

Vystoupali jsme do bytu a já jsem zalezla do pokojíčku, kde jsem si uklízela oblečení. Poslouchala jsem Arethu Franklin. Pan Jakubů se svou ženou měli přijít za chvíli na návštěvu, ale nebyla jsem z toho příliš nadšená, byl to mámin nápad a chtěla se jim nějak odvděčit. Já jsem nevěděla, co si s panem Jakubů budeme mimo terapie povídat a byla jsem nervózní. 

 

Marek (mámin přítel) upozorňoval na minulou návštěvu pana Jakubů se ženou a připomínal, že pan Jakubů, před tím, než se stal psychoanalytikem, pracoval jako sekretářka s "cikány" a poradil mě, abych se do něj nezamilovala. Běhala jsem po bytě, uklízela si a skovávala se v pokojíčku, kde jsem vymýšlela, co si vezmu na sebe. Všimla jsem si otevřených dveří do bytu, a tak jsem šla upozornit Marka, že jsou dveře otevřené. Upozornil mě, že jsou dveře otevřené kvůli návštěvě. 

 

Šly jsme se s mámou projít podél kolejí. Bála jsem se, že bych pod ně mohla chtít skočit. Máma mě říkala, že se panu Jakubů musíme nějak odvděčit, že mu přeci nebudeme dávat oblečení nebo jiné dárky. Snažila jsem se oponovat a říct, že se to nehodí, ale máma mě příliš neposlouchala.

---