o ničem, o všem

Občas ustrnu, zamrznu a přemýšlím nad smyslem existence, nad smyslem bytí. Procházím se parkem, ulicemi či samotným městem plným lidí a myšlenky mi skáčou v hlavě sem, tam a pořád dokola.

 Proč právě já jsem já a proč právě Ty jsi Ty? A kdo o tom rozhoduje? Jaký je náš smysl? Kolik máme každý ještě času? Stihnu všechno, co bych stihnout chtěla? A co vlastně stihnout chci?

A tak si během pár chvil zase poskládám všechny zpřeházené priority zpět na svá místa a rozmrznu. Cítím klid.

 Občas se v sobě ztrácím. Občas přemýšlím, kdo vlastně jsem, do jaké škatulky se chci sama zařadit a do jaké mě zařazují ostatní. Protože jsem to já, kdo tento život žije a měla bych vědět, kdo jsem, co chci a čemu věřím.

Vím, že jsem holka s hlavou v oblacích. Holka tak malá, že se nad tím mnoho lidí pozastavuje. Holka sice navenek malá, ale uvnitř svým světem veliká. Holka s mnoha sny a přáními. A holka, kterou často nazývají sluníčkem.

Vím, že chci dělat lidem radost, rozesmívat je, když jsou smutní a být tu pro ně, být jim oporou, vrbou a pomocnou rukou. Chci psát, zpívat, smát se, amatérsky tančit a žít! A ať už jednou skončím v oboru žurnalistiky, psychologie či anglického jazyka. Co na tom? Chci být šťastná, ať už budu kdekoliv.

Věřím, že by každý měl mít nějaké sny, cíle a priority. Věřím, že úsměv dokáže hory smutku přenášet a dobře míněné slovo srdce potěšit a zahřát. Věřím, že je třeba říkat druhým, co pro vás znamenají. Věřím v osud. Věřím v sílu slov. Věřím v to, že cokoliv se nám stane, se stát mělo a ve výsledku nám to něco přinese, někam nás to posune. Věřím, že všechno špatné je k něčemu dobré a že je jen na lidech, jací chtějí být. Každý si přece může vybrat, co kolem sebe bude šířit..jestli si bude převážně stěžovat, smát se, pomáhat nebo škodit. Můžeme si přece vybrat, jestli chceme být sobečtí nebo naopak, jestli chceme pomoct sobě nebo ostatním. Můžeme si zvolit, jací chceme být. Já volím úsměv, radost a bytí tu pro ostatní. Protože možná právě to je mým smyslem.

Věřím, že být dobrá se vyplácí.

 Kdo jsem, co chci a čemu věřím se samozřejmě postupem času mění. Teď jsem jen holka s hlavou v oblacích věřící, že úsměv dokáže hory smutku přenášet a dobře míněné slovo srdce potěšit.

Kdo jsi ty, co chceš a čemu věříš?