Do rukou

Jak řeka tekutých písků
okolo nás plyne čas
a v očích jak vteřin třísku
mám tenkou jako tvůj vlas.

Hodinky tikají tichounce v šuplíku
praskají bublinky sodovek v nich 
slova jak balonky do nebe básníkům
vzlétají ze stránek smyšlených knih.

A ptáci okolo básní jen zakrouží
usednou do větví na vejce hvězd 
stíny své s našimi o křídla prodlouží 
jak kdyby večer měl ptáčata snést.

Zametu na střepy rozbité vzpomínky
utřu prach mých týdnů minulých těl
den trávu zapálí jak malé plamínky
do rukou ten oheň vzít bych teď chtěl.