Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOstříknut horkým mlékem
Autor
Movsar
Ostříknut horkým mlékem
Maminek se hlad neptá. A tak si zvedá tílko ta dívka s vlasy v mědi a strká kojeňátku bílý cecík. K libosti cestujících sedí na místě otočeném k celému vozu čelem. Já ovšem sedím na opačné straně, v poslední řadě, což mě netěší. Ta možnost vidět to hezky zblízka, být ostříknut horkým mlékem..
Láska v mraveništi
Plahočiví mravenci města, už je pondělí, už si jdou každý za svou kostkou cukru. A na jedné zastávce tramvaje mravenčice. Blonďatá a bleďounká. Tahle mravenčice je docela jiná. Večer jí šunku a dívá se na televizi. Pak si myslí na lásku. Jak ale vypadá láska v mraveništi?
Město
Máme tu kostely i bordely. Máme tu džentlmeny i vrahy. A holky štíhlé i plnotučné. Auta tu troubí o překot a lidi se rádi hádají, nejvíc v tramvajích. Zmrzlinu tady točí pan Gelato Tito a pivo pan Chmelivec. Teče tu řeka, kolem které se v taneční hodině tetelí mládež. Pije se šampaňské i limonela. Spor staročechů s mladočechy byl uzavřen. A nad tím vším bílá šmouha od stíhačky velitele Vojty.
Na soud čeká svěží
Přiběhla na poslední chvíli a musila ještě na toaletu. Když pak vyšla, voněla po lesním ovoci - u každého kohoutku tu vzorně v umělohmotné síťce visí mejdlíčko. Čeká tak na svůj soud svěží. Až vejde do soudní síně, vnese do své kauzy trochu divočiny: půjde nejistými lesními stezkami, stínem stromů, stále ohrožena zvířaty, až dojde k světlině pravdy. A tam složí své mohutné tělo a pojí borůvku práva.
Koncipientka
Moc se tu nemluví. Obráceni ke svým věcem lidé posedávají na prostých lavicích, někteří stojí poblíž oken, jako by tam někde venku měla čekat spravedlnost na svou chvíli. Vedle automatu na kávu sedí bledá holka a vymačkává cosi do telefonu. Patrně koncipientka píše svému nadřízenému nejasnou zprávu o konci světa. Protivný hlas soudkyně volá rozhlasem po drátě k vyhlášení rozsudku. Bledule mizí.
Jménem republiky
Tyhle zdi jsou nasáklé lží. Lže tu každý. Jen občas někdo spustí pravdu; říká se mu pak docela nepoeticky "spolupracující obviněný", namísto třeba pravdomluvec, kajícník či krysa. Kdo mluví pravdu, je odměněn jménem republiky, může dál spát v pyžamu bez pruhů a k snídani kupovat rohlíčky od pekaře Pavla. Kdo lže, tomu jménem republiky zajistí plnou penzi, kterou nechtěl. Reklamace nejistá.