v úzkém rodinném kruhu

sedím na schodech

přes vrátka vracím pozdravy sousedům

ty to máš spočítaný

pomyslím si

ahoj

ještě ho doprovázím pohledem

snad

nespadne

cirhoza mi bleskne hlavou

blonďáček s modrýma očima

běhával naší ulicí

když dospíval

táta skočil pod vlak

a brácha se zabil na motorce

očím jsi odešel

v srdcích jsi zůstal?

některé domy jsou smutné

schovávají potoky slz

maminčiny růže

v půli června odkvétají...

a děti už si na ulici dávno nehrají