Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHelena a její osud- 1.
01. 07. 2018
0
0
881
Autor
Ruža z Moravy
Je to obraz života ženy , která hledala štěstí v rodinném životě, jako mnoho jiných. V jejím případě šlo o ne docela uvážený, uspěchaný čin.
Helena se chtěla vdát. 1.
Bylo jí už 32 let, stále jen pracovala, vzdělávala se, aby měla v práci postup a tak nebylo divu, že volný čas neměla nakonec s kým trávit. O tom, že by měla vážnou známost mohla jen snít.Jednouse začetla do časopisu, ve kterém byly i seznamovací inzeráty.
Ze zvědavosti je pročítala a najednou ji zaujal inzerát, kde 40 letý muž, dosud prý svobodný, majitel domku hledal k sobě zralou, samostatnou ženu, která by se mohla v případě sňatku přistěhovat.
Helena se rozhlédla po své malé garsonce, sice celkem krásně zařízené, ale přece jen ne zvlášť útulné. Byla totiž moc praktická a na nějaké ozdůbky si nepotrpěla. Jeden obraz - originál, světlá křesla, menší stolek, čalouněné lože s několika velkými polštáři , skříň a knihovnička. Kuchyňský koutek, soc. zařízení - čisté, ale dost neosobní. Jak ráda by měla svou domácnost.
Nápad, aby si poznamenala číslo toho inzerátu , přišel náhle. Však o nic nejde, utěšovala se. Kolik takových odpovědí ten muž dostane, stejně si ji nevybere . Však vycouvat může vždy.
Napsala střízlivý dopis, kde se popsala dle skutečnosti, přiložila svou fotografii a pak jen čekala, zda dostane odpověď.
Uběhl měsíc, Helena skoro zapomněla, že něco psala. Přišel dopis, který ji mile překvapil. Představil se jí v něm muž jménem Oldřich, poslal jí svoji fotku, popsal jí svoje povolání bankovního úředníka, který za prací dojížděl za prací z venkova. Nechtěl se prý odtud stěhovat, protože rodinný domek mu vyhovoval. O rodině se nezmiňoval.
Nějakou dobu si dopisovali, pak se dokonce sešli a vypadalo to, že si budou rozumět. Helena se zamilovala. Oldřich byl pozorný, milý a jí ani nedošlo, že na ni se sice vyptával podrobně, ale sám jí toho moc neřekl. Domek jí ukázal na fotce, vypadal slušně. Helena neměla rodiče, zemřeli jí při autohavarii, když jí bylo 19 let. Olda jen řekl, že otec zemřel dávno, matka sice ještě žije, ale samostatně. Kde, o tom nemluvil.Podle svých slov, by se chtěl co nejdříve oženit, už má té svo body plné zuby a do Heleny se zamiloval.
Byla pěkná, udržovaná, štíhlé dobře formované postavy. On byl sice dost hubený na její vkus, ale říkala si, že si ho trochu vykrmí. Zřejmě má nepořádek ve stravování. Netrvalo dlouho a Oldřich požádal Helenu o ruku. Trochu sice zaváhala, zdálo se jí to dost náhlé, ale nakonec jsou již dost staří, na co čekat. Domluvili podrobnosti, dokonce dala v práci výpověď, protože on tvrdil, že dobrou práci najde ve městě, kde je on zaměstnaný.
Svatba se konala ve městě, kde Helena žila, měli jen svědky a dvě kamarádky Heleny z práce, Olda si pozval jen dva spolužáky z vysoké školy, které Helena neznala a ti se věnovali jejím kamarádkám. Ani s ní nějak více nemluvili.
Jen se těšila, až přijede do Oldova domku, který prý upravoval a proto ji tam dosud nepozval. Chtěl ji prý překvapit.