Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHelena a její osud - 9..
01. 07. 2018
0
1
825
Autor
Ruža z Moravy
Helena a její osud - 9.
V domě šel život pomalým tempem dál. Helena musela na čas pozapomenout na všechny otázky, které ji trápily a starala se o to, aby měla práci. Musela si vyřídit živnostenský list, nutné formality ve zdravotní pojišťovně, na soc. odboru, pořídila si počítač, nechala zapojit internet, koupila účetní programy a dala inzerát do tisku o zavedení služby.
Při té příležitosti se zeptala Oldy, zda by nemohla přizpůsobit zařízení komory jako kancelář, kam by případně mohla i pozvat zákazníky. Dá sice přednost jednání nejprve telefonickému, či po internetu, ale přece jen, pokud má mít jistotu, že dostane vždy práci zaplacenou , je lepší osobní jednání. Olda by neměl námitky, ale komora je zamčená od tátovy smrti, neví, kde jsou klíče. Pokud se mu podaří dostat je od matky, podívají se tam a uvidí, co může udělat.
Zašel na popud Heleny za matkou. Měla svoji jasnou chvilku, četla si nějaký časopis. Zeptal se jí, kde má klíče od domu, že by potřeboval udělat náhradní klíče pro ženu a nemá všechny. Asi si neuvědomila o co jde a ukázala na háček u dveří. Vzal svazek a honem odešel, aby ji nenapadlo, proč je doopravdy chce.
Vyzkoušel všechny a povedlo se mu komoru otevřít. Oddělil klíč od svazku a vrátil svazek rychle matce, že je již nepotřebuje, náhodou jsou stejné jako jeho. Pak šli s Helenou do komory. Čekal je nelibý zápach nevětrané místnosti. Komora byla původně docela velký pokoj, zařízený starým důkladným nábytkem. Široká skříň, masivní truhla s dolní zásuvkou na ložní prádlo, stůl s trnoží, sesle s opěrkami na ruce a klasické kanape se zvýšeným podhlavníkem, překryté gobelínovým přehozem. Jako by to bylo zařízené nábytkem od prarodičů. Na zemi byl docela pěkný, ale zašlý plyšový koberec. Jen tam chyběly takové ty maličkosti, které signalizují, že tam někdo bydlel. Také sekretář tam nebyl, jen knihovna, ve které byly nějaké staré časopisy a pár knih. Chyběl snad jen ten kýbl, ve kterém byla krev Oldova otce , který tam byl po otcově sebevraždě.
Helena především vyvětrala. Rozhodla se, že pokoj pouze upraví, vše vyčistí, vypere a ponechá starý nábytek. Olda řekl, že do této místnosti chodit moc nebude kvůli vzpomínkám, ale ona ji zatím s ničím nespojovala.
Odhodila přehoz z kanape a čekalo ji překvapení. Na spodní látce otomanu byly nějaké tmavé skvrny, které se táhly od dolní části asi do poloviny. Co se tam mohlo stát?
Helena zavolala Oldu a ukázala mu, co objevila. Byl překvapen jako ona. Nevěděl, zda se má zeptat matky na původ těch skvrn, co to udělá s jejím zdravotním stavem.
Nakonec se dohodli, že to nějak zařídí tak, aby k nim zase přišla na návštěvu, pod záminkou, že se s ní chce Helena poradit, ji zavede do komory a nechá odkrytý otoman, aby byly skvrny vidět. Počkají si na reakci matky a případně se jí zeptají přímo, co to znamená. Nakonec má Olda právo konečně se dovědět, co se tam stalo. Byla tam přece zavřená jeho dívka. Potom teprve se dá Helena do úklidu, vymalují, nechají vyčistit koberec a dodají potřebné věci k činnosti její kanceláře. Helena měla zase o čem přemýšlet.
Pokračování...