slaměnej týden

až se hýbnu

ve stínu monitoru

doprovodím svůj pohyb jistým zvukem

říhnu

jako, když si

pamatuješ ještě Madonu a

seš s tím spokojenej

 

jen nevím, nespěchej

jestli pak zprudka vyprdlé obruče oběžnic

splín Hvězdné brány

změní

určení majáků víc  míň  než nic

pod světelnou sledovaností  večernic

nic není

 

až mě konečně donutí jít spát

a smazat svou historii díků

a v tom trejdu používat

anonymněji svý vokna

nebo jemněji

odsekávat kůru představ

utleskám si všechny sluníčka ve smajlíkovníku

 

vždyt´pamatuji si -  Madona je

a mám s ní tři nesmetí

ve dvoře vyrostly napočest urostlé  blumy slivoně

nebo túje kúry

nebezpečně

 

tak kurvasakra kde trčí(m)

a kde je  (to) doma

---