vize III.

rozlehlý jezero

u břehu tmavozelený stromy

na obzoru hory

hladina černý sklo

hladce klesám

nořím se hlouběji skrz bahno

najednou nejsem   jen ryby   odplujou

 

 

ležim na zádech v trávě

rozpřažený ruce jak Ježíš na kříži

vsakuju se do půdy

stává se ze mě rostlina

roztéká mi obličej do)hlíny

obrážim/zelenám/rašim do osení

z končetin kořeny

prorůstám zeminou k jádru

závratnou rychlostí

vrostla jsem hluboko

jen kopec trávy označuje místo kde …

 

 

ztratila jsem se v mechu

jsem malinká alenka

a z mechových chloupků les

stonky s tobolkami se zdají být pětimetrové

voní to tu po dešti

tolik se bojim

těkám očima po mechových korunách

slunce zachází

les v lese

---