Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBlažena - život vdovy - 16.,17.,18.,19.,20.
21. 07. 2018
1
2
920
Autor
Ruža z Moravy
Život běžel dál, neustále se něco dělo, nejen v životě Blaženy, ale hlavně její dcery Ivy.
16. kapitola - Životní křižovatka.
-----------------------------------------
Dny u babičky utíkaly, ale jednou měla Iva telefonát. Nebyl to Jiří, ale bratr Milan. Ptal se jí, jestli už jí někdo volal z Anglie. Dostal zprávu: Ivě se nemohli dovolat, tak použili číslo telefonu jejího bratra, které našli v telefonním seznamu Jiřího.
"Jiří je prý v nemocnici, měl nehodu v autě, boural a je teď ve vážném stavu. Neměla bys tam jet? Raději ale bez dětí, u babičky jim bude lépe a my se na ně také podíváme." Radil Milan.
"Máš pravdu "- řekla jen Iva.
Rozhodla se, že poletí do Anglie, děti nechá u maminky, tady jim bude lépe, nemusí zatím o ničem vědět. Moc by sice nerozuměly, ale děti vycítí, když je matka neklidná.
Po příletu se spojila se zaměstnavatelem Jiřího. Vzala to jeho sekretářka.
Pocítila chlad v jednání sekretářky a bylo jí divné, když jí sdělila, že pan šéf s ní nechce mluvit. Nakonec jí ta slečna tlumeným hlasem řekla, že její muž nebyl při nehodě sám, on přežil, ale jeho spolujezdkyně ne. Byla to Jamie, šéfova jediná dcera.Samozřejmě Jiřího čeká soudní proces, pokud tedy přežije a ať to dopadne jak chce, ona mu nezávidí. Neodsoudí-li jej za ublížení na zdraví s důsledkem smrti, může se s Anglií rozloučit. Tady ho již nikdo nezaměstná, to mu jeho šéf určitě zařídí.
Ať to bylo jakkoliv, budou mu rodiče i snoubenec dávat za vinu, že se s Jamie nepřestal scházet a jeli spolu na schůzku. Dceři v žádném případě vinu nepřiznávali. Iva se dověděla, ve které nemocnici Jiří je. Jela do nemocnice, kde jí řekli, že jeho stav je tak vážný, že jí zatím nemohou říci, jak to dopadne.
Iva musela zařídit vše kolem bytu, kde vlastně čekali, že se bude v dohledné době stěhovat, což vlastně již nepřicházelo v úvahu. Naopak ji požádali, aby některé věci, které měl již Jiří přestěhované, si odstěhovala z nového bydliště zpět. Neměla ani potuchy, jak to bude s penězi. Měli úspory, účet v bance, z kterého platili náklady na bydlení a Iva z něj vybírala podle potřeby a po domluvě s Jiřím. Jedinou výhodou bylo, že si platil Jiří pojištění, takže alespoň nemusela platit náklady na jeho léčbu.
Tedy zatím, protože, pokud bude zjištěna vina řidiče, což byl Jiří, bude pojišťovna náklady vymáhat. Iva nevěděla, co má dělat. Zda čekat, jak to dopadne zde, v Anglii, nebo jet domů a čekat tam.
Volala Blaženě, ptala se na děti, jak se tváří, jestli si nestýskají. Blažena ji ujistila, že dětem nic nechybí, nemají ani čas, pro samou zábavu s dědou a aďou - jak říkaly Karlovi podle pojmenování, které mu dala Márinka. Iva se uklidnila a pak vylíčila matce, co se zřejmě stalo.
Jiří jel s Jamie na obvyklý "zálet", po cestě se zřejmě " bavili" a neviděli protijedoucí auto. Na poslední chvíli se mu chtěl asi Jiří vyhnout a sjel z cesty. Auto se převrátilo a Jamie na místě zemřela. Jiří byl vážně zraněn.
To je konec jeho kariéry v Anglii a pokud se uzdraví, může mít i trvalé následky, asi se bude muset vrátit domů do republiky. Iva jen neví, jak dlouho bude muset zůstat v Anglii. Chtěla by se vrátit k dětem co nejdříve, ale zatím to nejde. Snad za týden, dva již bude vědět, co s Jiřím bude.
Pak by se asi přijela alespoň na pár dní podívat domů.
Blažena měla zase o jednu starost víc, ale neměla čas na to myslet, přece jen na tak malé děti musela dávat větší pozor. Měla sice zdatné pomocníky, ale nemohla je tak využívat, podle svého mínění.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
17. kapitola - Zoufalé čekání.
-------------------------------------
Iva byla v zoufalé situaci. Měla sice podpisové právo k účtu Jiřího a úspory tam zatím byly, ale pokud bude nucena zůstat déle v Anglii a čekat, jak to s Jiřím dopadne, bude za chvíli účet vyčerpán platbami za byt, pojištění a jídlo. Promluvila si s bratem Milanem, radila se, co by měla zařídit. Nakonec musí se něčím zabývat, aby se nezbláznila.
V nemocnici jí lékaři řekli, že Jiří prodělal embolii, taktak ho z toho dostali, ale není jisté, že se to nemůže opakovat. Milan jí poradil dvě věci, které je nutné zařídit:
"Především bys měla pustit byt a najít si jen podnájem, třeba by to šlo u těch lidí, kde jsi byla ze začátku. Také bys měla zajistit nějakou hotovost z účtu, který by byl určitě zablokován v případě úmrtí Jiřího, jak to je u nás. Pak by ses k účtu už nedostala a nemohla bys zaplatit výdaje. Pokud se ti podaří najít nějakou brigádu, abys měla nějaký svůj příjem, bylo by to lepší. Můžeš si založit svůj účet. Případně něco převést na účet do republiky, jako rezervu pro děti."
"Ty jsi, bráško, zlatý. Dobře mi radíš, já bych ve svém rozpoložení na praktické věci moc nevzpomněla. Díky a pozdravuj doma."
Iva se dohodla s Blaženou, že děti mohou ještě zůstat u ní, řekla jí o komplikacích Jiřího zranění i svých úmyslech s bytem a prací. Dále ji nechtěla zatěžovat, slíbila jí nahradit veškeré výdaje s dětmi, ale za to dostala od maminky vynadáno, proč o tom vůbec mluví.
Děti jsou spokojené, mají tady zvířátka, blízko ven do lesa, chodí s nimi na procházku Martin, syn Karel mu občas pomáhá. Ona vaří, pere, uklízí, takže vše mají v pořádku. Jen večer vzpomínají na mámu a tátu a chtěli by je už mít doma. Blažena jim ukazuje fotografii rodičů, hlavně maminky, aby nezapomínaly, jak se často tak malým dětem stává, jak vypadá.
Pes Darek je neopouštěl, chodil za nimi pořád, občas si pohrály i s kočičkou, ale ta prý jim utíkala. Bodejť, když ji, hlavně Márinka, tahala dost často za ocásek a pak se zlobila, když ji Micka občas sekla drápkem.
Iva měla štěstí v tom, že jí bývalí domácí slíbili pomoci. Měli jednu místnost, spíše takové skladiště věcí, které pokud se vyklidí, umožní jí vzít si některé své kusy nábytku z nynějšího bytu a zařídit ten pokoj, aby v něm mohla bydlet. Domácí nechtěli nájem, jen nějakou úhradu na vodu, světlo. To Ivě vyhovovalo. Našla si práci sice jen na půl úvazku v blízké jídelně, ale aspoň něco a nemusí dojíždět daleko. Nejprve pomáhala při úklidu, později obsluhovala a tak měla vyšší příjem. Nebyla to zrovna práce pro ni, měla schopnost dělat náročnější práci, ale nestálo za to, hledat ji. Neví, jak dlouho tu bude.
Rozloučila se s bytem, kde strávili s Jiřím a dětmi docela pěkné chvíle. Zdálo se jí, že je to hrozně dávno. Musela odprodat nějaký nábytek, něco patřilo k zařízení bytu. Věci Jiřího a dětí musela zabalit, domácí jí dovolili uložit balíky do suterénu domu. Byla tak zaměstnaná tím zařizováním a stěhováním, že do nemocnice nechodila už tak často, ale každý den tam telefonovala a ptala se na stav Jiřího. Už tam znali její hlas, takže krátkou informaci poskytli. Nebylo to nic optimistického a nedávali naději, že Jiří bude někdy zdráv. Prodělal už tři operace, ale čekaly ho ještě další.
Dověděla se , že se na jeho stav vyptával i jeho zaměstnavatel, dokonce se tam byl na něj podívat, ale ne s dobrým úmyslem. Jen se chtěl přesvědčit, že Jiřího opravdu nemá zatím smysl žalovat u soudu. To Ivě při jedné návštěvě nemocnice řekla tajně zdravotní sestra, doktor se o návštěvě šéfa ani nezmínil.
Rodiče Jamie byli smrtí své jediné dcery zdrceni. Nevěděli, že havárie byla hlavně její vina, protože Jiřího rozptylovala mazlením po cestě a odváděla tak jeho pozornost od řízení. To už jim asi Jiří sotva řekne. Trvalo to už příliš dlouho, co o sobě nevěděl, nevnímal nikoho, skoro pořád spal, protože dostával utišující injekce. Měl těžké zranění hrudníku, nohou i rukou. Dostal ránu i do hlavy, ale ta nebyla tak velká, takže lebku nepoškodila.
Iva cítila, že situace se nelepší a rozhodovala se, zda nemá alespoň na čas zajet k dětem. Stav Jiřího se dlouho nezlepší a kdyby se něco stalo, snad by jí někdo podal zprávu a mohla by se ihned dostavit. Ještě stále váhala, když se situace začala měnit. Po celou dobu byla nehoda vyšetřována policií, hledali se svědci, dokonce nasadili detektiva, aby vyšetřil celou situaci , hlavně proč a kam spolu Jamie a Jiří tehdy jeli. Objevil hodně skutečností, které rodiče ani snoubenec Jamie dosud nevěděli. Lidi si všímají a to snad ovlivnilo myšlení zúčastněných, když se dověděli, jak se ti dva dále scházeli a ne na popud Jiřího, který se chtěl zcela od Jamie odtrhnout, ale že to byla její vůle a iniciativa. Ona jezdila za ním, on se chtěl dokonce dát i zapřít. Podle jedné se sousedek, velice všímavé dámy.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
18. kapitola - Všechno je jinak.
----------------------------------------
Blažena s vnoučaty žila poklidně a čekala na zprávu od Ivy. Ta sice volala každý den, ale teď se pár dní neozvala a telefon měla přepnutý na záznamník. Blaženě to bylo divné, ale vysvětlení přišlo záhy.
Při čekání na změnu stavu Jiřího, se Iva ocitla náhle v situaci, kdy se měla rozhodnout, co dále se svým životem a životem dětí udělá. Dostala nabídku, která se těžko odmítá.
Zaměstnavatel Jiřího zřejmě měl na základě různých zjištění pocit, že svým jednáním a počáteční podporou vztahu dcery a Jiřího zavinil celou situaci. Navíc již neměli vlastně nikoho a upnuli se se ženou k myšlence, že by měli Ivě pomoci. Hlavně jejím dětem.
Věděli, že Iva má vysokoškolské vzdělání, doma byla celkem úspěšná a jen odjezd do Anglie zabránil její další kariéře. Také narození dětí, což ale není na závadu, aby mohla nyní pracovat třeba v jejich firmě. Znalost tří jazyků k tomu ještě napomůže. Nabídli jí, aby pracovala ve firmě. Výška platu jí umožní najmout chůvu k dětem, stejně synáček brzy bude moci jít do školky .Ivě bylo jasné, že stav Jiřího se zatím nemění, ona by musela žít vlastně na dvou stranách. Bylo jí trochu líto maminky, protože si na děti zvykla a bude jí určitě smutno. Snad pochopí Ivinu situaci a nebude jí rozhodnutí vyčítat. Náhle pocítila jistotu a začala vyřizovat potřebné záležitosti.
Překvapilo ji, že jí zaměstnavatel nabídl bydlení v jejich poměrně rozlehlém domě. Nenabídl jí byt po dceři, ale menší dvoupokojový byt směrem do rozlehlé zahrady, o které Iva ani nevěděla, že ji mají za domem. Trochu rozpačitě nabídku přijala a připravila vše na příjezd dětí.
Pokojík pro chůvu byl zvlášť a Iva se rozhodla, že přijme aupair z Čech. Chtěla, aby děti mohly mluvit oběma jazyky a zároveň umožnit nějaké slušné dívce umístění.
Agentura jí doporučila dívku Zoru - studentku, která na rok přerušila studium na pedagogické škole, aby si přivydělala a pocvičila se v angličtině. Chtěla se později vrátit domů, ale to už snad Márinka bude také větší a bude moci jít do školky, která byla dost blízko a bylo v ní málo dětí.
Iva se sama sobě divila, jak najednou začíná jednat, těšila se na děti, na práci. Jen okrajově registrovala, že vlastně zůstává v Anglii kvůli Jiřímu. Zavolala mamince, aby ji připravila na svůj příjezd. O ostatním zatím nemluvila, stačí, že ji překvapí až doma. Bude se muset rozhodnout, zda si ponechá byt, který pronajímá. Bylo by dobré, mít nějaké zázemí i v republice, příjem z bytu se ukládá a mohla by ho použít při občasné návštěvě i na pomoc mamince.
Zavolala ještě bratrovi a pozvala ho k návštěvě maminky, aby se oba zároveň dověděli o jejím dalším rozhodnutí. Bratrovi by mohla být také něco platná v Anglii a navíc by mohl za ní přijet i s rodinou na dovolenou a vzít třeba i maminku sebou. To ale byly plány na delší dobu.
Blažena takový zvrat v událostech nečekala. Měla sice radost, že má Iva práci, bydlení a začala se o sebe i děti tak starat, ale cítila, že jí bude smutno. Nebude už je tak často vídat.
Její přítel Martin také posmutněl a ještě více jeho syn Karel, který dosud doufal, že se osud nějak obrátí a on bude mít nejen Ivu, kterou od malička měl rád, ale i její děti. Nedá se nic dělat, bude se asi muset smířit s tím, že se poohlídne po nějaké jiné dívce. Život jen s otcem už nebude tak veselý, když nebudou u sousedky děti. Martin také byl víc tam, než doma.
Dokonce i jejich zvířátka posmutněla. Hlavně Darek chodil vyhlížet, zda se objeví někde děti a budou si s ním zase hrát.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
19. kapitola - život dělá přemety.
----------------------------------------
Blažena žila poklidným životem. Martin byl více u ní, než doma. Vlastně chodil domů jen zkontrolovat, zda Karel něco nepotřebuje. Ten jezdil do práce, kde měl novou kolegyni a vypadalo to na bližší vztah. Byla dokonce na návštěvě u něho doma, Martinovi ji Karel představil jako svoji přítelkyni. Viděla ji i Blažena a oběma se líbila.
Takové normální milé a praktické děvče, sice o dost mladší než Karel, ale klidné povahy. Na Karla se dívala jako na obrázek. Bylo zjevné, že je zamilovaná a Karel vypadal spokojeně. Na Ivu si vzpomněl jen tehdy, když se o ní zmínila Blažena nebo Martin.
Iva volala jednou až dvakrát týdně. Měla pro maminku novinky a těšila se na dobu, kdy k ní bude moci s dětmi přiletět alespoň na pár dní. Domlouvala se s ní také, že by případně mohla přiletět matka za nimi, nejdříve sama a později i s Martinem, aby také poznal, jak nyní žijí. Ještě se domluví.
Iva byla překvapená prostředím firmy, kde dělala. Poznala lépe šéfa Frankieho i jeho paní Mary-Anne. Ta si přímo zamilovala malou Mary, která sice měla chůvu Zorku, ale byly hodně u babají, jak malá paní říkala. Ta se oslovení smála. Dokonce obstarali kvůli dětem i pejska- tomu říkala Márinka Dali, asi podle Darka u babičky. Ivošek chodil dopoledne do nedaleké školky a moc se mu tam líbilo.
Iva musela Mary-Anne vysvětlit, že to oslovení babají je odvozenina od české baba.
Zorka byla ráda, že se naučí slušně anglicky, byla tam jako doma a snažila se pomoci Ivě i v domácnosti. Chodila na dva kurzy, které jí Iva zaplatila. Jinak dostávala jen kapesné, jídlo a ubytování. Mnohé oblečení jí věnovala Mary-Anne, po Jamie, hlavně to, které ještě nenosila. Ostatní dala dobročinné organizaci. Iva Zorce neřekla, že jí část peněz dává na účet, aby mohla později mít svoje peníze. Mělo to být překvapení, až jak se osvědčí.
Fredie a Mary-Anne stále více poznávali, jaký rozdíl v povaze byl mezi Ivou a jejich zemřelou dcerou. Iva byla milá, klidná, v práci odpovědná a pilná. Žila vlastně jen pro práci a děti. Návštěvy v nemocnici byly stále stejné.
Jiří byl pod sedativy, nemohla s ním ani mluvit. Zpráva o embolii, kterou se už nepodařilo zdolat, však přišla nečekaně. Jiří měl jít na další operaci, vysadili mu sedativa, měl zřejmě dost velké bolesti, ani k němu Ivu už nepustili, nevěděla, co se stalo.
Jak se kroutil, vytrhl si nebo uvolnil nějakou hadičku, prý se vzduchová bublina dostala kam neměla a když přišel lékař, bylo pozdě.
Teprve doma si Iva uvědomila, že Jiřího již nikdy neuvidí. Hlavně děti, které ho už znaly jen z fotografií a vzpomínek maminky, nebudou mít tatínka. Plakala tak, jak již dlouho ne. Nevzpomněla ani na to, aby sdělila matce, že Jiří skonal.
Měla tolik starostí a vyřizování. Velkou oporou jí byly Fredie a Mary-Anne, dokonce i Zora projevila pochopení pro její bolest a starala se ochotně o celou domácnost i o obě děti. Všichni měli najednou strach, že Iva s dětmi odjede a oni zůstanou sami. Zora by si musela hledat další službu.
Když o smrti Jiřího informovala Blaženu, svitla této naděje, že by se mohla Iva vrátit i s dětmi. Měla by je zase blízko. Před Ivou však vyvstal problém. Má zůstat v Anglii nebo se vrátit domů? Tady má práci, děti jsou již zvyklé a musela si přiznat, že i jinak se tu cítí více spokojená. Jen vzpomínka na maminku jí ležela v hlavě. Jak se rozhodnout?
Jiřího nechá zpopelnit a převeze urnu do republiky, kde ji uloží do hrobu k jeho rodičům. Probleskla i vzpomínka na Karla, ale od matky věděla, že má novou známost a ona se k němu necítila tak připoutaná, aby kvůli němu jela zpět a zasahovala mu do dalšího života. Vzpomínky na Jiřího byly ještě moc živé. Přes všechno, co prováděl, ho měla ráda. Ženské myšlenky se občas ubírají podivným směrem. Na to zlé se zapomíná velmi lehce.
J
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
20. kapitola- Blažena rekapituluje.
------------------------------------------
Blažena čekala na Martina. Probírala se nejnovějšími fotografiemi, které jí poslala Iva z Anglie. Byly na nich většinou děti Ivoš a Mary. Bylo to již delší čas, co byla na návštěvě u Ivy v Anglii i s Martinem a také uplynulo několik týdnů, kdy se za ní byla podívat Iva. Sama.
Děti zůstaly u anglické ,,babičky a dědečka". Zora, jejich vychovatelka - česká studentka- se již vrátila na studia a slíbila, že pokud to půjde, v prázdninách vždy přijede za nimi. Udělá si brigádu a zároveň se bude s nimi vídat.
Blaženě bylo líto, že se Iva rozhodla zůstat zatím v Anglii. Kvůli práci, ale i kvůli dětem, které se prý měly velice dobře. Musela si přiznat, že takové možnosti jako se vyskytly tam, by doma momentálně neměla. K mamince mohou zajet, má teď svého Martina, tak není sama. Nepočítala už s tím, že by ještě mohla být spokojená s jiným mužem, ale bylo jim spolu opravdu dobře.
Martinův syn Karel se oženil a tím padla i možnost, že by se mohl sblížit s Ivou. V současné době čekali miminko a tak si zařizovali další místnost jako dětský pokoj. Dědečkovi jeho místnost nechali, bude jim dobrý, až budou mít dítě a bude třeba je pohlídat. Blažena pomůže ráda také. Nahradí jí to částečně Ivoška a Márinku.
V Anglii si Fredie a Mary-Anne Ivánka a Mary zcela přivlastnili, jejich dům ožil a jim připadala Iva jako dcera. Také tak s ní jednali. Nájem z bytu, který jim doslova vnutila, ukládali na zvláštní konto. Dětem Ivy na studie. Zpočátku brala Iva ubytování jako pomoc, ale pak, když měla svůj příjem, trvala na placení.
Blažena si prohlížela jednu společnou fotku z Ivina zaměstnání a všimla si, že mladý muž stojící za Ivou se nedívá do fotoaparátu jako ostatní, ale dívá se na Ivu a usmívá se. Iva se jí přiznala, že její kolega Robert jí věnuje nadměrnou pozornost, ale ona se rozmýšlí, děti jsou jí zatím přednější. Robert ale její děti znal a docela se mu líbily . Asi je to on. Snad se s ním Blažena seznámí dříve, než se Iva rozhodne, zda si s ním něco začne.
Vzpomněla na Jiřího, jeho naděje a chování, bylo jí ho líto, že tak skončil. Ivin život by ale asi nebyl tak poklidný, kdyby žil a ona byla s ním.
Uvědomila si, že pak návrat Ivy i s dětmi by byl v nedohlednu, jestli se rozhodne pro muže žijícího v Anglii. Snad se jí vnoučata neodcizí. Uvědomila si, že by se měla více stýkat s Milanem a jeho rodinou. V poslední době se vídali opravdu málo. Milan i Petra měli hodně práce, děti rostly.
Pozve je na společný oběd i s Martinem a proberou všechny události, které se staly.
Ozval se štěkot Darka a Blažena věděla, že se vrací Martin.
- xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Konec- další osud Blaženy, či spíš její dcery Ivy v dalším vyprávění...
2 názory
Ruža z Moravy
23. 07. 2018Je to vyprávění s občasnými dialogy, kde se to hodí, dávám to po pěti, tak mi to vychází.
Večný snílek
23. 07. 2018Ruženka, prečítané. Škoda len, že dávaš naraz toľko kapitol. Ja to aj tak čítam na pokračovanie. Možno by bolo lepšie dať raz za deň tak štyri kapitoly. O dva dni znova štyri a tak postupne, aby sa to dalo prečítať naraz. Lebo potom ma to mrzí, že musím prerušovať.
Ja som si už zvykla na tvoj štýl rozprávania. Viem, že píšeš radšej formou rozprávača ako pomocou dialógov. Čítala som už pár kníh písaných týmto štýlom. Dokážu zaujať.