Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Transmutované ponožky

04. 09. 2018
5
2
377

Bydlel jsem na brněnském studentském bytě, kde na dřevěném stole z palet stál starý psací stůl. V něm byly čistou stranou zastřčeny účtenky z nákupů. Na ně mohl každý psát své řádky pro zrození dadaistické poezie. Jeden z řádků zněl transmutované ponožky a já stále nevím, co to znamená...

každý den se ve mně od rána zapisuje
    a já
         co večer vidím výsledný tón
                                     barvy
si vždycky přeju
             abych ho viděl naposled

ale dnešek je jiný
   dnes jsem se nadechnul z laviny
                      dásní dánských králů
nesmím usnout a začít od začátku

       nechci klesnout ke dnu
dnešek nesmí skončit
          tuhle šanci
               mi nikdo nesmí vzít

ovšem teď jenom zjistit jak
         určitě je způsob
a to příjemnější než noční putování
                zmrzlým městem

                                                              žiješ si jenom v hlavě
                                                        nohy máš strašně daleko
                                                             a proto sem tam něco
                                                                                vyšlápneš

       dnešek je historický
          jako by snad něco znamenal
    dnes píšu historii
jak usnu
         už ji nebudu moct ovlivnit
probudím se
        do svých přečinů
                a to rozhodně nechci

prekérní situace

                                co teď?

asi něco namaluju
           vyfotím
       oloupu pomeranč
                          kéž by
prostě něco čím se mi podaří
             ukrást tekoucí tikot
          z kapajícího kohoutku

   dnes se mi nechce domů
nechce se mi znovu zajet do trezoru
už potřebuju začít tvořit
                       něco novýho
zvláštní okamžik
                ale dobré zjištění

já se zatím musím vrátit
     prázdný byt naplněný jenom mnou
                           nesnesu
někým ho zředím
 


2 názory

atkij
04. 09. 2018
Dát tip
Taková skoro nenápadná báseň. Ale tak mi sedla, tou svou lehkostí, milým prologem, id kterého se odvíjela. Na několika místech by šla decentně osekat, ale fakt jsem si ji užila.

Lerak12
04. 09. 2018
Dát tip

U mě dobrý. Oslovilo!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru