Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSetkání
Autor
Oskar Koblížek
Naposledy jsme se políbili, ještě jako děti.
Teď vyrval svoje unavené vnitřnosti
a s láskou mi je pověsil na krk
jako zlatý věnec šampiónů.
Poklekl stylem princů
jen duše zbyla
a plakal.
4 názory
Oskar Koblížek
08. 09. 2018Musím říct, Karle, že mě to dojemné setkání absolutně dostalo. Dva lidé, kteří se kdysi milovali, na to ani po tak dlouhé době nezapomněli. Zvláštní bylo, že plakali i jejich děti. Jsem tvrdej chlap (už jen sice občas) :o)), ale neměl jsem k tomu daleko.
Je zajímavé jak člověku postupně stářím bolí tělo, tak stejně je tak tomu se vzpomínkou a nostalgií. Ty vzájemnosti prožitého "příběhu" se pěkně připomínají, ale tam někde v nás to nevratno trochu trýzní. Znám to a zažil jsem při školních setkáních "po létech." Pohnutě sepsaná událost, Oskare.