Maminko, chceš mne vůbec?4.,5.,6..

Kapitola 4.

 

 

V životě Leontýnky se událo pár věcí, které jejím životem dost zamíchaly. Především to byla delší nemoc babiččina a její návrat domů. V době, kdy byla babička nemocná, poznala Týnka jak moc jí chybí. Po jejím návratu jí slíbila, že k ní bude chodit každý den po škole, stráví s ní pár hodin, kdy jí případně nakoupí, pomůže s úklidem, prádlem a podobně.

 

V tomto směru to byla záchrana pro ni, protože nezaregistrovala, že její matka nějak přestává chodit do butiku na výpomoc a přesto není často doma. Po čase odjela babička do lázní, Týnka nemusela chodit každý den k ní, jen zase kvůli kytičkám a větrání. Ve škole se zlepšila a tak se zase mohla častěji věnovat internetu. Umínila si, že nesmí opakovat stejné chyby.

 

Jednou se stalo, že chtěla něco od maminky a řekla si, že se u ní staví v butiku. Když tam přišla, nenašla ji tam a majitelka se na ni dívala jako na zjevení. Tak se Týnka dověděla, že tam už matka nechodí. Majitelka pak odešla dozadu a udivené, strnulé Týnce poradila starší prodavačka, kterou neznala, aby se tady raději neukazovala. Její matku paní majitelka nechce ani vidět. Na otázku proč, jestli matka něco provedla, řekla, že to nejhorší, co může žena ženě udělat. Odloudila jí manžela. Copak to ona neví? Neví, že má matka chlapa? To je nějaké divné.

 

Týnka šla domů a nevěděla, co má dělat. Zeptat se matky, nebo raději mlčet. Vždyť ten pán, kterého občas zahlédla v butiku, když tam za matkou zaskočila byl proti matce dědek. Sice celkem pohledný, ale v očích Týnky opravdu starý. Co na něm matka může vidět? Táta byl přece hezký chlap a mnohem mladší. No, ale co je to platné, když u nich není a už nebude, jak poznala z toho, že se během roku, kdy se viděli spolu jen tak jednou měsíčně na půl dne, s mámou rozvedli.

 

Musí zjistit, jak to s matkou je. Doma toho chlapa ještě neviděla, tak to třeba nebude tak vážné. Jestli se k nim nastěhuje, ona tam nezůstane. Půjde k babičce. Stejně matka bude nakonec ráda, že je s tím mužským sama. Nakonec, ať si vybere, koho raději chce mít doma, ne? Nemohla se ani svěřit babičce, která určitě neví, co matka vyvádí. Týnka měla na sebe zlost, že matku více nesledovala. Měla se za ní občas zastavit, však babičce by to jistě nevadilo.

 

Doma se tvářila, jako by se nic nestalo, jen byla zamlklá, což u ní poslední dobou bylo tak obvyklé, že matku nic nenapadlo. Týnka ji sledovala, jak je spokojená, veselá a v duchu zuřila. Něco musí vymyslet...

"Já se s tím chlapem sejdu a řeknu mu, že dělá své ženě to, co udělal táta mámě a ta že to dělá stejně jen protio, aby se pomstila mužům. Až opustí ženu, tak se na ně máma vykašle. Co pak bude dělat? Vezme ho žena zpátky? To sotva. To by bylo, aby si to nerozmyslel. A až mámu nechá, pajk třeba bude mít víc času na mě. O když já o to nijak moc už nestojím, aby mě sledovala a vyptávala se na všechno." Mudrovala před kamarádkou, která stejně moc neposlouchala a dívala se do mobilu na nějakou zprávu. Když to Týnka zjistila, mávla rukou s poznámkou, že už stejně nezajímá ani tu kamarádku.

 

Kapitola 5.

 

 

Leontýnka oslavila 14. narozeniny. Od otce dostala nějaké příslušenství k počítači, obálku s obnosem - prý na nějaký dárek dle výběru. Ztrácí prý přehled, co takové mladé děvče má rádo v dnešní době. Matka se domluvila s babičkou a udělaly malou oslavu u babičky i pro Týnčiny dvě kamarádky a spolužačky. Týnka přemýšlela, jestli má pozvat i nějaké chlapce.

 

Bratr kamarádky Pavly , Jarek, studoval na Gymnáziu a nebyla si jistá, jestli by chtěl mezi holky mladší než on, byť jen o rok a půl. Roman, který po celý rok dával najevo velký zájem poslední dobou ochladl, protože Týnka se k němu chovala stále jen kamarádsky. Děvčata ve třídě a tedy i Týnka považovaly svoje spolužáky na děcka. Pokukovaly po starších chlapcích. Ti jevili zájem o ty vyspělejší, ženstější, ale chovali se k nim po svém: frajersky, trochu pohrdavě jako k žabcům.

 

Dopadlo to tak, že přišly jen kamarádky a skončily nakonec po pohoštění u internetu. Babička totiž vyšla Týnce vstříc a internet si dala zavést také. Týnka ji naučila základním úkonům. Uměla si vyhledat co ji zajímalo, posílala i emaily, ale nejvíce využila skypu, když se chtěla domluvit s dcerou nebo Týnkou. Občas se jí ozval i Týnčin táta, hlavně však, když potřeboval něco vyřídit Týnce, která u babičky nyní trávila stále více času. Nejraději by se k ní nastěhovala, ale to zase matka nechtěla dovolit.

 

V jedné záležitosti si Týnka oddechla. To, když se máma rozešla s pánem, kterého přebrala své bývalé kamarádce, majitelce butiku. Ta totiž chtěla muže zcela vystěhovat a on si zřejmě uvědomil, jaké komplikace by nastaly. Dcera jeho milenky ho nesnášela, vyhýbala se mu, kde mohla, navíc by přišel skoro o celý majetek, který byl psán na manželku. Starost o ztrátu pohodlí a nakonec odpuštění ze strany manželky, tento románek ukončily.

 

Matce ale paní majitelka butiku neodpustila a odpadl tak jakýkoliv další příjem. Mohly být rády, že otec platil stanovené alimenty celkem pravidelně, jinak by musely své požadavky hodně uskromnit. Mohly poměrně spokojeně spolu žít, ale Týnka se matce odcizila, když měla milence. Nemohla ji pochopit, jak to mohla udělat. Netrvalo ale dlouho a poznala, co udělá s člověkem cit, který nečekaně přijde. Týnka se zamilovala.

 

Už předtím sice měla některého chlapce raději než ostatní, třeba svého věčného ctitele Romana, ale jednou se na internetu seznámila s chlapcem, který bydlel dokonce ve stejném městě jako ona a podle údajů, které jí o sobě sdělil , měli podobné zájmy i osud. Také byl z rozvedené rodiny, tam ale si našla jiného muže matka a donutila otce odejít z domu. Byl po jejích rodičích, takže toho lehce dosáhla.

 

Radek měl svého tátu rád, byl by chtěl zůstat s ním, ale otec neměl zatím kde bydlet, vzal ho na byt kamarád, který jezdil často pryč a tam si nemohl nikoho přivést. Tohle všechno jí povykládal na první osobní schůzce. Byla trochu rozpačitá, protože Radek byl o 3 roky starší než ona , vypadal dospěle a ona se cítila vedle něj jako malá holka. Sice ne výškou, vytáhla se během toho roku poměrně dost a to se projevilo na její postavě. Samá ruka, samá noha, prsa spíše neviditelná, tvary více chlapecké než dívčí.

 

Všimla si, že si ji nenápadně prohlíží, ale nemohl zatím moc hodnotit, protože byla poměrně teple oblečená, takže tvary vidět nebyly. Rozešli se domů, slíbili si předtím, že si zavolají, spojí se přes internet. Týnka šla domů a přehrávala si v hlavě celý rozhovor s Radkem. Nechtělo se jí věřit, že by takový kluk o ni stál.

Vzpomínala na jeho oči. Měl je světle modré, průzračné, lemované tmavými řasami, pod tmavým obočím. Vlasy na krátko ostřihané měl spíš světlé. Ale ty jeho oči!

Zdály se jí tak krásné, že překryly drobný nedostatek, maličko baňatý nos . Ústa měl menší, pěkně tvarovaná a důlek na bradě. Vypadalo to, jako by spodní část obličeje byla ženská. Možná podoba po matce.

 

Týnka si uvědomila, že i on si ji prohlížel a když přišla domů, zkoumala svoji tvář v koupelně v zrcadle. Vzdychla. Ty tmavé drobné pupínky na nose a v ohybu brady jí vadily. Jinak oči, hnědozelené, tmavé obočí a drobný nos ušly. Rty měla také spíše menší, tvarované, ale jí se líbily větší, plnější. Uši, maličko větší boltce raději skrývala pod vlasy. Snad žádná holka není úplně spokojená sama se sebou, ale musela uznat to, co jí říkávala babička: Buď ráda, že jsi zdravá, rovná, postava se ti zaoblí, až dospěješ. Možná ještě budeš vzpomínat na dobu, kdy jsi byla hubená.

 

Těšila se na chvíli, kdy se jí Radek ozve. Vzpomínala na první schůzku, která skončila jen podáním ruky, ještě když došla domů. Zjistila, že úplně zapomněla nakoupit, co matka napsala. Snad ještě doběhne do marketu naproti včas a něco tam sežene.

 

Kapitola 6.

 

Uběhl rok od doby, kdy se Týnka zamilovala a matka se rozešla s ženatým milencem. Došlo k událostem, které měly oběma život změnit.

Otec nabídl Týnce, aby se přistěhovala k němu. Začal ji lákat do Německa již dříve, ale ona zamilovaná do Radka, o tom nechtěla ani slyšet. Také matka s jejím odchodem nesouhlasila, zdůvodňovala to nutností přerušit studia, což by nebylo zrovna dobré. Němčinu se sice učila, ale ke studiu by potřebovala jazyk znát dobře, aby nebyla pozadu .

 

Týnka již měla 16 let, zesílila, vyspěla, stala se z ní pěkná dívka. Byla dobrá studentka Gymnázia a dá se říci, že mohla být spokojená. V poslední době se však často stalo, že Radek nepřišel včas na schůzku a vymlouval se různě, dost rozpačitě.

Začal Týnku zvát mezi kamarády, kteří se jí moc nezamlouvali tím, jak se k ní chovali. Prohlíželi si ji s úsměvem, který si nedovedla vysvětlit. Ptala se na to Radka, ale ten jí domlouval, že si toho nemá všímat:

"Jsou to takoví syčáci, kterým není nic svaté. Asi se jim líbíš a dost je štve, že chodíš se mnou. Je to způsob, jak ti dát znát zájem. "

Nezůstalo však jen u úsměvů, pošklebování, Radek se k ní před kamarády  začal chovat  úplně jinak než v soukromí. Přezíravě, panovačně, jako by jí dělal milost, že se s ní vůbec baví. Bavil se s některým kamarádem a ona tam postávala nebo seděla a jen sledovala, jak se všichni baví.

 

Jednou se nenápadně zvedla a odešla z místnosti. Čekala, jestli ji Radek bude hledat. Chtěla už jít pryč, ale měla trochu strach z okolí toho domu, které moc neznala, protože ji tam dovezl Radek s jedním kamarádem a slíbil, že ji zase včas odveze. Měla domluvu s matkou, že bude do 8 večer doma ve všední dny, v sobotu maximálně do 10 večer. Snažila se to dodržovat. Kvůli vstávání do školy.

 

Radek si všiml až po delší chvíli, že v místnosti není a šel ji hledat. Byl rozlobený, prý mu dělá ostudu. Chtěla si s ním promluvit, ale odpovídal jen na půl pusy. Naštvala se také a vyčetla mu, že jsou mu kamarádi milejší než ona. Chová se k ní před nimi úplně jinak než jindy a ona nemá chuť ani čas se vybavovat s kluky, kteří si z ní dělají legraci. Jako by byla nějaká malá holka.

"Však jsi jako malá" vypadlo z Radka." Kromě pusy a objímání, po tak dlouhé době, si nemůžu k tobě dovolit skoro nic. "

 

Pak se jí přiznal, že to nechtíc prozradil před kluky a proto se k ní tak chovají. Už se mu nabízeli, že ji zpracují, aby se k němu víc měla. To dnes není moderní, aby byla nedotčená po 16. roku.

Týnka měla na paměti slova babičky, která jí radila, aby s chlapcem neměla nic , dokud by si ho nemohla vzít. Bylo to na dnešní dobu hodně staromódní, ale poukazovala na Týnčinu matku, která šla také do manželství po hlavě a dopadla špatně.

 

Týnka měla Radka moc ráda, ale v poslední době se jí zdálo, že už na něm vidí více chyb. Rozhodla se, že mu navrhne, aby počkali se sbližováním, nebudou o tom diskutovat, vždyť jsou mladí, studují . On sice nerad, ale nakonec souhlasil. Jen se s ní vídal méně často a nakonec došlo na to, že ho jednou zahlédla v den, kdy "neměl" čas na schůzku s ní, s dívkou, která byla viditelně starší než ona. Vedli se za ruku, zamilovaně se na sebe dívali. Neviděli nic a nikoho kolem sebe. Týnka se zarazila a honem odcházela, aby ji náhodou neviděli.

 

Přišla domů ještě před příchodem matky, šla do svého pokoje a začala se probírat fotkami, kde byla s Radkem. Vzpomínala na jejich první něžné schůzky, pohledy, stisky rukou. Na první pusu. Jak to bylo hezké! Vytryskly jí slzy a tak ji uplakanou našla matka. Byla překvapená, ptala se, co se stalo. Věděla, že Týnka chodí s chlapcem, dokonce ho znala osobně, protože občas pro Týnku přišel až k nim. Neměla z toho radost, ale věděla podle sebe, že zákazy tady nepomohou.

Týnka jí řekla, že už Radka nechce vidět, protože ho viděla s jinou. Matka ji mlčky objala a konejšila jako malé dítě.

 

Ještě nějaký čas se pokoušel Radek setkat s Týnkou. Nevěděl, že ho viděla s jinou dívkou a kategoricky, bez vysvětlení se mu začala vyhýbat. Napsal jí dopis, kde se vyptával, prosil o schůzku, o vysvětlení jejího chování, ale ona nevěřila, že to myslí doopravdy a ani mu neodpověděla. Uznávala sama pro sebe, že to není fér, ale nemohla si pomoci.

 

Do toho přišel návrh tatínka a Týnka z nějakého trucu chtěla za ním jet. V té chvíli dostala matka strach, že o ni přijde a začala se jí více věnovat. Navrhovala jí, že spolu zajdou do divadla nebo kam bude Týnka chtít. Z práce spěchala domů, aby byla dcera co nejméně sama doma. Týnka nebyla na takovou péči matky zvyklá. Vždyť si dříve párkrát myslela, že je matce na obtíž, že o ni nestojí. Nevěděla, jak se má k matce chovat, nikdy se jí moc nesvěřovala, ale snad to, že prošla zklamáním, začala více chápat, jak asi mamince bylo, když ji opustil manžel. Slíbila jí, že ještě s odchodem za otcem počká, nejméně do té doby, než dostuduje Gymnázium.

---