Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKuchyňské rozhovory - Dušičky
Autor
Gustavo
Dušičky
(4.11.2018, neděle odpoledne)
(Účastníci debaty - Ing.Martinovský, František Martinovský, t.č. v kvintě na gymnáziu, Mgr. Marie Martinovská, Josef Martinovský, t.č. v sextě na gymnáziu, Anna Martinovská, t.č. ve druhé třídě základní školy.
Na stole stojí svícen se dvěma do půlky uhořelými svíčkami, malý malovaný džbánek s větvičkami šípků,, dva hrnky od snídaně a pět talířů od oběda. Za oknem pošmourný listopadový den).
Ing. Martinovský:“Jdu dnes na hřbitov. Jde někdo se mnou?“
Ticho
Ing. Martinovský:“No?“
František Martinovský:“Proč?“
Ing. Martinovský:“No, uklidit hrob a věnovat tichou vzpomínku na ty, kteří už nejsou mezi námi.“
František Martinovský:“Vždyť je jim to jedno. Oni to nevidí, že jsi tam přišel.“
Mgr. Martinovská s úsměvem:“Třeba jo, co ty víš?“
Josef Martinovský:“Haha, to určitě.“
Ing. Martinovský:“Takže až já budu mrtvej a máma taky a odkážeme vám tenhle dům, tak byste tam mohli přijít.“
František Martinovský:“Tak já tam přijdu s kytkou a až tam pak přijdu znovu, tak tam bude vzkaz „Dík, tata.“ Tak tam pak budu chodit.“
Ing. Martinovský:“Tak jo Franto, domluveno.“
Do kuchyně přichází Anna Martinovská:“Táto, já mám hlad.“
2 názory
Děkuji. To jsem rád. Jsou to opravdu reálné situace a chápu, že většina rozhovorů je hodně osobní a baví hlavně účastníky, takže to není pro každého.
Absurdita - nádherné. Kdyby černá barva budila pocit sladkosti, tak to máš hóódně kalorické. Prima si mě pobavil!