A jaké klišé

Noční město se odráží v okně mého pokoje

Sleduju světla, jak vrhají stíny

Závoj krajky na oknech, 

Jaké klišé, ale

Zpod toho závoje

Jako bych viděla Tebe

A všechny naše viny.

 

Ráno vstaneme

A, když opření o sebe

Sdílíme poslední cigáro a 

Poslední chvíli

A pak pláčeme, 

Jaké klišé, ale

že jsme se rozloučili.

 

A pak tu sedím.

Sama, na své straně postele. 

A není mi z toho smutno. 

Jaké klišé, ale 

Není mi z toho ani vesele

A noční město se odráží v okně mého pokoje

Venku svítá. 

---