Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSám
Autor
MAJKL65
Je zima bělavá v polích se prostírá
na stoly slaměné před Štědrým večerem
polévku ze sněhu a hvězd mi nabírá
vítr jak za dětství, co chutnal severem.
Ptám se sám smrti mé, proč musím odejít
jenom tak pro sebe abych snad nemlčel
a proč nám ženy jen berou ten bílý klid
bodají slovy nás pro jizvy do třísel.
Proč nejsme mlčky v tmách tak jako ryby
když jim k zas Vánocům všem zlámou vaz
a proč jenom na všechna naše zlá kdyby
neřeknem vůbec nic, než vzal je ďas.
Ač mne teď objímáš, jsi mi tak daleká
na druhém konci jsi týdnů a světa
řekni, kde pramení smutků tvých řeka
počkám tě, kde voda s mořem se splétá.
1 názor
whispermoonlite
07. 12. 2018když jsem před lety v Olmiku poprvé slyšel tvar "počkám tě", musel jsem se smát. mám pocit, že na neznalé působí groteskně.
dramatický příběh jsem zachytil, dodává básni hloubku, škoda jen klišé a frází, jimiž je prokládána. pokud by se pro milostné drama zasazené do vánoční atmosféry a krajiny našla jiná, původní obraznost, vyšel by text lépe.
("pramenící řeka smutků, spletání s mořem" – vyžilé symboly; "polévka ze sněhu a hvězd" – na hraně nepatřičné parodie; verše 11–12: fráze s nulovou vypovídací hodnotou; "bodat pro jizvy" – krkolomné; "vítr chutná severem" – dekorativní metafory stejně jako ty věcné, ale vyžilé, obecně odebírají básním sílu).
navíc mám pocit, že text je postižen řadou pomocných slov, která přidávají hmotu, ne však obraz. místa, jimiž energie uniká do prázdna, např. (v kurzívě)
"jenom tak pro sebe, abych snad nemlčel"
"a proč jenom na všechna naše zlá kdyby / "neřeknem vůbec nic než vzal je ďas"
nevyplatí se udržovat pravidelné metrum za cenu vycpávek