SLOVO, KTERÉ NEBYLO POUŽITO

SLOVO, KTERÉ NEBYLO POUŽITO, BYŤ BYLO OČEKÁVÁNO (1)

 

Na vyprávění příběhů záleží.

 

Na vyprávění příběhů možná záleží především v tom smyslu, že, vyprávěny, postupně ze sebe vyvinují slova, která jsme před jejich začátkem naprosto netušili.

 

Takto zkategorizováno, nabyté stanovisko ovšem oprávněně vzbuzuje otázku, zdali případná dovednost vyprávět příběh je v případě filmového scénáře zásadní.

 

Pro důkaz čehosi, aniž prozatím vím čeho, použiji tedy naslepo na samém začátku slovo, například třeba incest, a aniž bych sem vzápětí snesl definici důvodu jeho použití, prozatím se budu nezdůvodněně zabývat postupně vznikající posloupností stavů vztahů osob, které nazveme Otec, Matka, Syn.

Poněvadž však dávný příběh kralevice Oidipa zná snad každý, nezbývá nežli sáhnout po zrcadlové verzi téhož, tedy po osobách, jež nazvu Matka, Dcera, Otec, přičemž tento biologickým otcem dotyčné dcery jménem Sylva není.

Pouze si ji soudním výrokem v jejích třinácti či čtrnácti letech osvojí, a to se záměrem na první pohled ve všem solidním i mravným, to aby po sňatku s její rozvednou matkou, kterou nazývá Valsou, měli všichni tři stejná příjmení.

 

Valsa či Valsy?

Valsy či Valso, oslovuje-li.

Co se týče oné přezdívky samé, vznikla z důvodu zřetelné rozlišitelnosti matky od dcery, poněvadž, jak už to bývá, v rodných listech se jmenují obě stejně: dcera, poněkud neuváženě, po matce.

 

Takže je docela možně, že v příběhu samém si postupně jména zcela vymění – přičemž oním postupným důvodem nebude nic jiného nežli Otcův, tedy Kamilův, od samého počátku vyprávění jeho zcela cílevědomě směřovaný chtíč.

 

Kamil, Valsy a Sylva.

 

Věkový rozdíl mezi Kamilem a úředně přijatou dcerou Sylvou je zhruba dvacet let.

 

Matka Sylva je tak odsouzena od samé chvíle sňatku k jeho příští nevěře.

 

 

SLOVO, KTERÉ NEBYLO POUŽITO, BYŤ BYLO OČEKÁVÁNO (2)

 

Je ovšem stejně tak možné, že matka Sylva svého druha Kamila k takovéto adopci donutí, popřípadě ke sňatku dovede – poněvadž k takovým krokům vzhledem k jeho cílům nemusí použít nijak mimořádné násilí.

Vždyť i jiným k čemusi takovému mnohdy stačí pouhý každý dlouhodobější soulad v posteli.

 

A proto již zde musí být předesláno, že matka Sylva, napohled dceru nijak mimořádně neopečovávající, si na základě svých minulých manželských zkušenosti zcela cílevědomě usmyslela, že sama přisoudí dceři Sylvě příštího životního partnera.

 

A tak je rázem vysvětlena matčina doposud zdánlivě častá promiskuita, pro niž ji její společenské okolí považuje v tom vůbec nejlepším případě za nymfomanku – příležitostí k takovým krátkodobým partnerstvím nedostatek nemá, poněvadž se jedná o svůj vzhled dbající kadeřnici, tedy abych byl přesnější, o rozvedenou majitelku kadeřnictví známého po celém městě.

 

Dcera nazývaná Valsa je zcela běžnou žákyní devítiletky, která za necelé dva roky zřejmě začne studovat na gymnáziu.

 

Co se profese Kamilovy týče, prozatím si nejsem jist – ale její prvořadou podmínkou je výše příjmů, kterých jejím prostřednictvím dosahuje, a rovněž prestiž ve smyslu veřejné známosti spojené se zaměstnáním, jež umožňuje navazující jinými záviděné společenské aktivity pohledné zhruba pětatřicetileté kadeřnice doposud s pouhým výučním listem.

 

Nabízí se lékař, právník, vlastník největšího hotelu ve městě, dokonce nově příchozí ředitel místního oblastního divadla, tedy kdosi s předpokládatelně mimořádně dobrými geny a aktuální prestiží, včetně zcela samozřejmých známostí s osobami, které jiní ve městě znají pouze jako postavy například televizních pořadů.

 

Vzhledem k rovnovážnosti jejich cílů proto nepřekvapí, že matka Sylva ihned napoprvé Kamilovi vyhoví, když je pozve i s dcerou na chatu.

 

A stejně tak samozřejmě připustí, že použitým dopravním prostředkem nebude její automobil nebo soukromý vrtulník, nýbrž jen pouhý běžně páteční odpolední osobní vlak.

 

Jeho existence totiž umožňuje vyprávět příběh těch tří v kterémkoli období sedmdesáti let mnou již odžitého života.

 

.

---