Šárka I.

18 rating ! ;)

To, že mě berou víc holky než kluci, jsem si přiznala dávno.

To, že mě bere moje mamka, mi došlo toho dne, kdy se v koupelně milovala s tátou.

Není to moje vlastí máma – tak úchylná zase nejsem. Biologická matka nás opustila, když mi bylo šest, sotva si ji pamatuju. O pět let později si táta přivedl Šárku a já už ani nevím, kdy jsem jí začala říkat mami.

Buší do toho v koupelně. Občas zaslechnu její zdušený vzdech, občas plesknutí těla o tělo. Plížím se ke dveřím koupelny, srdce mi bije jako zvon katedrály. Zase nedokážu tomu volání touhy odolat, zase riskuju průšvih.

Moje puberta bylo peklo. Dělala jsem si to furt a všude. Běhala jsem nahatá po chodbách paneláku, protože to riziko přistižení mě vzrušovalo. Oblékala jsem si Šárčiny erotické krajky a před zrcadlem blbla s jejími robertky, aniž bych pořádně v?d?la, co s nimi. Pevně jsem věřila, že mě to přejde. Že až dospěju, zmoudřím.

A hele, nedávno mi bylo osmnáct a nic se nezměnilo.

Bez dechu si lehám na podlahu a dívám se škvírou pode dveřmi.

Teď by mohli otevřít.

Co bych asi tak řekla? Sorry, vypadla mi kontaktní čočka.

Ale, miláčku, ty přeci čočky nenosíš…

Vidím tátova chodidla a před nimi Šárčiny nohy, její nalakované rudé nehty. Pohupují se v kotnících.

On jí to dělá zezadu!

Napadá mě šílená myšlenka. Jakoby nedopatřením otevřu, vyhrknu: Jé, promiňte! A pokusím se vstřebat co nejvíc detailů.

Šárčiny nohy se pohnou. Otáčí se. Teď vidím její kolena, nalakované prstíky, kterými se zapírá o dlažbu. Je na kolenou, otočená k němu čelem. Ona ho kouří!

Vzchop se, magore a odplaz se! okřikuju se v duchu.

Tlumený vzdech a na dlaždice dopadají hutné šedé kapky.

To by stačilo! Plazím se pozadu jako indián.

Jsi nechutně perverzní, víš to?

Hele, jasně, že to vím! Ale co s tím mám dělat? Jsem lesba a jsem introvert! To je v osmnácti vražedná kombinace!

Sedím ve svém pokoji a čučím na spořič monitoru. Před rokem si táta vzal hypotéku a koupil dům. Zřejmě si myslí, že těch sto metrů čtverečních navíc nějak uchrání jejich soukromí. Co je to vůbec napadlo, rozdávat si to, když jsem doma? Můžou si za to sami, že je šmíruju!

Když prochází kolem, usměje se, jako by se nechumelilo. V obličeji je rudý jako rajče.

Vracím mu škrobený úsměv, srdce přitom mám až v krku.

Slyším, jak si Šárka napouští vanu. Aniž bych nějak důkladněji analyzovala, co se vlastně chystám udělat, vstávám a jdu za ní.

Když se před sedmi lety přistěhovala, dělala všechno proto, aby mi byla dobrou mámou. A oproti všem děsivým vizím, které nám předkládá televize a literatura, se jí to povedlo. Opravdu ji mám ráda. Miluju ji. Takže zůstává záhada, proč mě začíná vzrušovat.

Otvírám dveře koupelny. S nahotou jsme doma nikdy velké cavyky nedělali. Dřív jsme se spolu často koupaly, dlouhé minuty jsme ležely naložené ve vaně a tlachaly o holčičích věcech.

„Můžu k tobě?“ špitnu ve dveřích.

Přísahám, že to nebyl prvotní záměr! Myslím, že jsem si říkala, že si vyčistím zuby nebo tak něco…

Šárka leží uvolněně s hlavou položenou na okraji vany. Vlasy stažené do drdolu. Má slastný výraz. Podívá se na mě přimhouřenýma očima, jako probuzená kočka.

„Peťulko,“ usmívá se. „Nepočkáš, až vylezu?“

Krčím rameny.

„Tak pojď,“ usměje se a zase oči zavírá.

Svlékám se a snažím se moc na ni nezírat.

Co to děláš? huláká na mě zase ten vnitřní hlásek. Co tím ksakru sleduješ?

Je o dvacet let starší, ale má krásné tělo. Jako Venuše. Staří Řekové by z ní byli na větvi. Její trojky s malými dvorci vyčnívají nad hladinu jako dva měkké ostrůvky. Stále má úzký pas, co na tom, že se jí sem tam udělají špíčky. Pěkný kulatý zadek. Já nikdy nebudu tak pěkně renesanční jako ona. Navždy zůstanu po své biologické matce vychrtlé vyžle s jedničkami. Můj zrak ale nejvíc přitahuje její pohlaví. Je dokonale vyholená. Celá celičká!

S vypětím veškeré vůle odtrhnu oči a střetnu se s těmi jejími.

Ona viděla, kam se dívám! Cítím, jak se mi do tváří hrne krev. Usmívá se na mě, jako by si ničeho nevšimla.

„To tam budeš stát nahatá jako palec?“

Vkročím do horké vody a pomaličku se nořím zády k ní. Vana je velkorysejší, než jsme měli v bytě, přesto nám oběma sotva stačí. Roztahuje nohy a pokládá chodidla na okraj vany, abych si mohla sednout. Zády se na ni pokládám, voda stoupá až k okraji. Poloha, ve které jsme spolu strávili tolik hodin. Jenže to jsem byla malá holka, teď cítím její dech za uchem a pod zády cítím její ňadra.

Co to proboha vyvádíš, ptá se znovu ten hlásek.

Já kurva nevím! řvu na něj. Jediné co vím, je, že jsem strašlivě nadržená. A že mě na bedrech škrábe její vyholený venušin pahorek.

Trochu jsem to dnes přestřelila, uvědomuju si. Prostě tady jen tak budu ležet a čekat, až ta moje nadrženost přejde. Přeci nejsem otrok vlastní touhy. Přeci nejsem chlap!

Proč, kurva, nemůžu bejt chlap?

„Všechno v pohodě?“ zahřeje mě v uchu její dech. „Jsi nějaká napjatá.“

„Jo, všechno v poho.“

„Tak se uvolni,“ ševelí a obejme mě. Prsty proplete kousíček pod mým pupkem. Kousíček nad mojí…

„Šárko, tak já jdu!“ ozve se za dveřmi táta.

„Pa pa,“ křikne na něj.

Ozve se bouchnutí dveří. Táta odešel na noční do nemocnice.

„Co kluci?“

„Co je s nimi?“ dělám blbou.

„No, máš nějakého?“

„To zrovna nemám.“ Do hlasu se mi vloudilo možná trochu znechucení. Poznala to?

„Nemáš náhodou nějaký problém s klukem?“

„Ježíš, mami!“

„Kdybys měla, řekla bys mi to, viď?“

„No jo.“

Chvíli ležíme mlčky. Se zavřenýma očima si užívám poddajnost jejího těla. Ležím mezi jejíma nohama, párkrát se nenápadně zavrtím a otřu bedry o její pohlaví.

Je to zvrácenost? Asi jo. Ale je mi to putna!

„Jsem lesba,“ vypadne ze mě najednou.

Čekám nějakou reakci. Rozhořčení, shovívavost, lítost, ale mamka místo toho řekne: „Takže je za tím nějaká dívka?“

Ulevuje se mi. Poprvé jsem to někomu přiznala.

„Nemám žádnou dívku. Vždyť nemám ani kamarády. Víš, jaká jsem introvertka.“

„To všechno přijde, neboj. Jsi krásná holka.“¨

Krásná holka? Jak to myslí? Tak jak to říkají mámy všem malým ošklivým holčičkám?

„Myslím, to vážně,“ říká, jako by slyšela moje myšlenky. „Jsi vysoká, štíhlá jako proutek a ten tvůj pihovatý ksichtík by udělala v modelingu terno.“

„Nezačínej zase.“

„Jsi sexy, jednou ti to dojde.“

Ležíme mlčky. Tiskneme se k sobě. Přemýšlím o jejích slovech.

Připadám jí sexy! usmívám se v duchu.

Nedokážu nevnímat její vagínu pod sebou. Se zavřenýma očima se snažím rozpoznat jednotlivé detaily, ale cítím jen měkkost a horkost. Opět se několikrát zavrtím. Ruka mi jakoby mimochodem spadne do klína. Kam jinam ji mám v tom stísněném prostoru taky dát, že jo? Opatrně, nenápadně nahmatám poštěváček.

Dámy a pánové, myslete si, co chcete, ale tohle je můj nejerotičtější zážitek v životě!

„Já měla docela dost holek,“ ozve se najednou Šárka.

„Hm?“ polknu naprázdno.

„No jo, dlouho jsem myslela, že jsem lesbička, ale popravdě jsem čistá bisexuálka.“

„Hmm…“ nic chytřejší ze sebe nedostanu.

„Tlačíš mě, Peťulko,“ odstrčí mě najednou. Poznala, že se na ni tisknu nějak moc? Musím mazat do svého pokojíčku a udělat si to. Dřív než provedu něco, čeho budu litovat.

„Přitoč trochu teplé.“

Přetáčím se čelem k pákové baterii, vděčná, že mám záminku se pohnout. Jsem nemotorná a šplouchá přitom spousta vody, obě se tomu rochnění smějeme.

Najednou mi podklouzne noha, já zády plácnu do vody a rozkrokem narazím na ten její. Obě se rozchechtáme. Já se do toho ale musím trochu nutit.

Cítím ji. Silou vůle se přemáhám, abych se kundou nezačala třít o její.

Ježíši! O čem to vůbec přemýšlíš?!

Úsměv mi uvadá a do tváří se mi hrne krev. Srdce mi buší a dole to ze mě teče, že doslova cítím, jak moje pysky kloužou po jejích.

Pak si všimnu, že i její úsměv pohasíná. Nekonečně dlouhou vteřinu si vzájemně díváme do očí.

Ne, dámy a pánové! TOHLE je ten nejerotičtější okamžik mého života!

„Tu, vodu, zlato,“ připomene mi. Když ta slova vyřkne, naprázdno polkne.

Otáčím hlavu a zvedám páčku baterie. Přitom pohybu se k sobě přitiskneme ještě silněji.

Chci se odrazit a zvednout. Zastavit to. Ale udělám ještě jeden křečovitý pohyb.

Cítím její měkoučkou kundičku na své.

Upravuji teplotu vody a opět přitom pohnu pánví. Připadá mi, že jí pohnula i Šárka.

A najednou je to tu! Útrobami se mi šíří orgasmus jako stepní požár. Jsem z toho v šoku, přišlo to tak nečekaně. Ale nic už nenadělám. Otočená k Šárce zády pevně zavírám oči a pokládám čelo na okraj vany.

Nesmí to poznat! Proboha, nesmí to poznat!

Snažím se nepohnout jediným svalem, ale už je to tu. V křeči sebou několikrát škubnu. Z veliké dálky slyším, jak šplouchá voda. Koušu se do rtu, abych nevydala ani hlásku.

Krucinál, ten nemá konce!

Konečně to odeznívá a já roztřeseně vydechnu. Otvírám oči a vidím rudá kola. Nějak se mi přitom podařilo zavřít vodu. Snažím se uklidit dech a pomalu, jako by se nechumelilo, se otáčím čelem k Šárce. Naše těla jsou stále propletená, snažím se, abychom se dole už vzájemně nedotýkaly.

Dívá se na mě, oči se jí lesknou. Její hrudník se ve vodě zvedá a zase klesá.

Opravdu pohnula pánví proti té mé nebo si to namlouvám? Dýchá zhluboka, protože je vzrušená nebo protože je znechucená?

„Už půjdu,“ špitnu a vystřelím tak prudce, až vyliju další vodu. V koupelně už je malá potopa. Chci co nejdříve vypadnout.

Šárka se pomalu noří do vody a pořád si mě prohlíží tím lesklým pohledem. Tváře má rudé. Nepochybně rozčílením.

Tentokrát jsem to fakt posrala! Je mi do breku. Jsem idiot, který se neumí ovládat.

„Peťulko?“ ozve se, když se spěšně utírám.

„Hm?“ Ani nemám odvahu se na ni podívat.

„Vyrostla z tebe opravdu krásná ženská.“

---