Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDo ran
Autor
MAJKL65
Je černé ráno a sněhem zní
šepot, jenž vychází tichu ven z úst
a srdce jako zvon se rozezní
do nebe myšlenky zkouší teď růst.
Na oknech vyrůstá lednová tráva
a růže z mrazu a s trny jak z dýk
doteky vychladlé, včerejší káva
vzdávají čemusi ve smutcích dík.
A hloubka tůně té láme nám vaz
vstávají ryby též jak v noci hvězdy
a žíly naplnil k prasknutí čas
tak truchlit za vlaky nad přejezdy.
Pak splynout s holuby do šedi nebe
do ran si nasypat pepř slov a sůl
a vidět, že světlo dává stín tebe
včelami pohledů naplnit úl.
3 názory
pár zajímavých obratů a spojení
ale sešroubováno dost násilně
nevidím cíl, nit ani obraz
Whitesnake
03. 01. 2019Pří... šer... NÉÉÉ