Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMeditační pěna
Autor
Ozzozorba
Jedovatý šíp probodl náčelníka kmene Burungu. Vychrstla temná krev, a z chvějících se rtů vylétla duše. Tělo bylo v plné síle a zdraví, a náhlá smrt duši zaskočila.
Byla ukrytá a blažená. Pulzovala v horkém dechu, a koupala se v teplé krvi. Náhle se vše změnilo. Spojení bylo fuč. Duše přišla o úkryt a vystřelila do prostoru jak vyplašený pták, a zůstala viset v rudé mlhovině.
Houpala se nad rudou pěnou, a čekala, co bude dál.
„Každá bublina je duše.“ Ozval se hlas. „Když uzraje, obal praskne. Až se pustíš, staneš se součástí meditační pěny. A pamatuj, pro zrání je nejlepší láska. Ve zlosti budeš jen kysnout a zahnívat.
„Až bublina praskne, narodím se znova?“
„Zpět?“ Rozesmál se hlas. „Koloběh duší, o kterém jsi slyšela je pouhou báchorkou.“
„Kdo jsi?“
„Tvé druhé Já.“
Duše se proměnila v bublinu, která pomalu klesala do meditační pěny.
6 názorů
Pohled autora na svět i "mimo" něj. K zamyšlení a za pozornost stojí i dialog. Zajímavé téma.
Toto ma nejako neoslovilo.. A to som po dvoch riadkoch bola celá v napätí a potom to utíchlo. Neviem, či mi vadila tá taká "pasívna " poloha dialógov, alebo obsahu, ale chýbal mi tam väčší presah a razancia.