energie úvod (část 1)

co kdyby jste dokázali vrátit vše do počátečního stavu? a co kdyby jste zašli ještě dál. uměli byste přeměnit na energii i obyčejný kámen. a co kdyby  někdo dokázal z této energie vytvořit kámen zase zpět...

Víte, ve škole nás kdysi dávno učili něco málo o energii. Právě tam jsem se poprvé dozvěděl, že energii nejde zničit, že jí lze jen přesunout či transformovat. Tehdy mě to ohromně nadchlo a zařekl jsem se, že se touto tématikou budu do konce života zabývat. Tehdy to byl jen planý slib sám sobě na který jsem zapomněl ještě dřív, než jsem vyšel ze školy ven. Uplynulo mnoho let než jsem tomuto slibu mohl dát alespoň volný průběh. Stalo se to v jednom výzkumném centru. Bylo to místo přímo  stvořené pro potrhlé vědce kteří se snaží sestavit perpetum mobile nebo třeba teleport. A ačkoliv se drtivá většina vynálezů nikdy neuskutečnila(jinými slovy nefungovala), peníze nikdy nepřestávali téct. Ono nemyslete si, že taková výroba teleportačního zařízení je laciná věc, to tedy není. Trochu to připomínalo dvůr Rudolfa II avšak místo Krále coby sponzora si dosaďte znuděného miliardáře, co neví kam s penězi. A na tomhle místě jsem coby ekonom dohlížel na správné rozdělení peněz. Jinými slovy jsem dohlížel, aby si nějaký pseudovědec neudělal z našeho mecenáše pouhý bankomat. Že by to byla lehká práce? Ne, to fakt ne. Ale byla zajímavá a hlavně královsky placená, nejspíš pan Fean (tak se jmenoval) chtěl zamezit případné korupci.

 Každý den jsem na elektro koloběžce projížděl nespočet různých pracovišť a zajímal se o nové vynálezy. Vlastně jediný zádrhel v mé práci byl vždy tehdy, kdy jsem označil nějaký projekt za PP5 (Pračka Peněz třídy 5 ale mezi zaměstnanci koluje spíš název Pořádná Pitomost) a strůjce tohoto projektu byl neurotický člověk s ďábělským smíchem.. Jo přesně ten člověk, kterýmu někdo rozbije  jeho oblíbený hrníček a on kvůli tomu pozabíjí půlku města. Tito lidé totiž na rozdíl od ostatních vědců či podvodníků ve svůj projekt nejenom že věřili, oni pro něj dokonce i žili a když jsem shledal, že jejich věc je nesmysl, osočovali se na mě a brali mě jako hloupého červa který nemá nejmenší šanci pochopit jejich důmyslný plán. A právě s tímto člověkem jsem se ve svůj poslední den práce přel. Jeho plán byl dle všeho postavení velké tiskárny na cokoliv za pomoci jen vzduchu a elektřiny(něco jako 3D tiskárna akorát 3 metry velké). Když k nám tehdy přišel, pan Fean  jím byl zcela nadšen a otevřel mu opravdu tučné konto. Avšak měsíce se změnili v roky a ačkoliv na jeho pracovišti skutečně vyrostla obrovská budka vzdáleně připomínající hodinový strojek, výsledek byl stále nulový. Neustále jsme byli přesvědčováni, že už jen měsíc a dalších sto tisíc a už to bude..

Jenže nic netrvá věčně, dokonce ani finanční příjem který spolu s mou trpělivostí dosáhl svého stropu. Jenže za ty léta, co u nás pan Fedric-alias potrhlý vědec pracoval jsem se nejenom že dokonale seznámil s jeho projektem ale bohužel i s jeho povahou. Stávalo se - a ne výjimečně- že mi odmítnul ukázat na čem zrovna pracuje a jediný důvod, proč jsem se o tom dozvěděl byla výhružka okamžitým zastavením dodávky peněz. Nemusím vám tedy připomínat, že naše vztahy bych nemohl přirovnat k procházce růžovým sadem. Suma sumárum bylo okamžitě jasné, že reakce na přerušení příjmů bude nanejvýše nepříjemná. A taky že byla…

  "COŽE???"  zakřičel na celou halu "Vy mi chcete jen tak zrušit účet?! Vždyť je to už skoro hotové!!"

"Je mi líto, máte 10 hodin na vyklizení pracoviště" snažil jsem se o neutrální výraz nehledě na to, že mi poprskal celý obličej. Pan Fedric se začal nafukovat, nejspíš aby spustil prudký proud nadávek ale z ničeho nic udělal nejděsivější věc, jakou bych u něj nečekal. Vyfouknul pomalu vzduch a sladce se na mě usmál. Kdybych měl tento okamžik připodobnit do zvířecí říše popsal bych to, jak by se na vás usmála piraňa. Povím vám, nic pěkného to nebylo.

 "Ukážete mi prosím, které věci si mohu odnést a které zde musí zůstat" zeptal se se stále děsivým úsměvem na rtech. To se mi nelíbilo. Ten člověk mě děsil čím dál víc ale pokud jsem mu nechtěl přenechat veškeré zařízení musel jsem vstoupit na pracoviště. To byla jedna z dalších vlastností pana Feana.

 

 Klient s PP5 jakkoliv špatný si může po prohlídce hlavního ekonoma ponechat drobné předměty ke kterým cítí osobní či vlastnické práva..

Citováno z provozních podmínek výzkumného střediska Alexadra Feana.

 

Chtěl tím ukázat, že i ke špatným lidem dokáže být velkorysý. A tak jsem díky(nebo snad kvůli? ) dobrotivosti našeho mecenáše kráčel do jámy lvové s člověkem který je očividně psychicky nestabilní.

  V místnosti bylo uklizeno, na zelených tabulích spousta výpočtů ale celému prostoru vévodila obrovská bouda železa a skla. Kdybych sem vstupoval poprvé, nevěřil bych , že někdo s takovým pracovištěm může dostat PP5.vždyť PP5 dostávalo opravdu málo lidí a většinou to byli podvodníci kteří se ani neobtěžovali kupovat nářadí, natož aby používali  tabule na výpočty. Ale tohle byl jiný extrém. Navzdory jeho pochýlené povaze mu nešla upřít jistá genialita vyzařující z každého jeho činu. Ostatně to byl také důvod, proč u nás přebýval několik let zatímco nepředložil ani malý postup či objev. Jeho slibům a krásnému povídání jsme dlouho nedokázali odolat. Ale dnes ne! Dnes jsem přišel s jasným cílem a nic mě nemohlo přesvědčit o opaku.

  "Tudy prosím" pokynul směrem k nedokončené tiskárně  a oba jsme vstoupili dovnitř. Vevnitř to vypadalo navlas  stejněaž na jednu věc. Tou věcí byl jehlan na stopě v jejímž vrcholu byla železná baňka tvarem podobná žárovce. A právě k ní Fedric-zářivý úsměv  přistoupil. "tuhle věc chci, nic jiného".

"co to je?" zeptal jsem nedůvěřivě. Uprostřed místnosti na podstavci a nic jiného nechce? To nebude jen tak.

" jen část tranformátoru, jednu část jsem si doma sestavil ale na tuhle část je potřeba speciální zařízení kterým disponuje jen vaše pracoviště. Jinak není drahá, klidně se přesvědčte" vysvětlil jedním dechem.

 Už jsem se zmínil, že to bylo podezřelé? Nebo to, že mě jeho úsměv děsil? 

Potlačil jsem myšlenku od něj krok ustoupit a  zeptal se do prostoru. "Františku?"

"Ano pane" ozvalo se odevšad a od nikud. ( správně F.R.A.N.T.I.Š.E.K alias Feanův Robotický Automatický Nápomocný Turbo Inteligentní Švédsky Ekologický Kamarád… těžko říct zda se vymýšlela zkratka podle slov a nebo slova podle zkratky. On totiž františek vzniknul jako vynález nějakého Antonína Starého jako taková samoobsluha a informační systém. )

"ukaž výrobní cenu přemětu, který momentálně držím v ruce" pronesl jsem a zároveň chytnul baňku aby František věděl co mám na mysli. Po chvíli až příliš dlouhého ticha se ozvalo strohé: " jedna celá dva milióny korun"

To si dělá srandu? Chce si odtud odnést věc u které je jenom výrobní hodnota vážená na jeden a čtvrt miliónu? Myslí si že mu na to skočím? Otočil jsem se k panu Fedricovi- respektive k místu, kde tento divný vědec před minutou stál. Nyní se nacházel u vchodu do tiskárny s rukou na děsivě velkém panelu plném různých tlačítek.

tohle nemůže být větší kýč. Pomyslel jsem si než promluvil.

"tak to by bylo k plánu A" pronesl načež ťuknul do panelu.

Ze zdí u vchodu vyjeli mříže a zavřeli mě vevnitř.

"k plánu A?" zeptal jsem se klidně a sám se divil, proč jsem neměl strach. Nejspíš si tuhle situaci můj mozek nedokázal vyložit a já neustále očekával skrytou kameru, za kterou sedí 20 lidí a hrozně se tomu chechtají.

"no utéct a přitom vám vymazat pamět přeci. Vždyť jsem vám to říkal už mnohokrát" odpověděl jakoby mimochodem. Pak se usmál a dodal: " a jo vlastně…"

"co vlastně? Co se tu děje?" nechápal jsem a do hlasu se mi proti mé vůli vkrádala panika. Něco mi říkalo, že to opravdu nebude narozeninový vtípek… ostatně… neměl jsem narozeniny.

Jeho oči zachvátil nadšený zápal a jeden mohutný nádech svědčil o dlouhé řeči.

"jestlipak víte jak funguje mozek pane Vitali" (To jest mé ctěné jméno abyste věděli) " určitě jste slyšel, že funguje na bázi elektronických impulzů. A tahle velectěná věc za vámi která mimochodem není tranformátor ale velmi složité zařízení, nazveme to…hmm… třeba vysílač vytváří právě z oné elektřiny a vzduchu cokoliv si zamanu… tedy, měla by…teoreticky.. Zatím nevyrábí ale přišel jsem na zajímavější věc, kterou umí. Když se v blízkosti nachází živý organismus, vymaže mu to přibližně 20 minut jeho vzpomínek. Ale on to nepozná a ani mu to nevadí že?" přerušil na chvíli svůj monolog a povýšeně se na mě usmál. Chtěl jsem se na něco zeptat ale už pokračoval." přišel jsem na to vcelku náhodou a od té doby to praktikuji vždy, když se vám podřilo odhalit část z mého plánu odhalit… a nebojte, brzy vám to už předvedu."

Dokončil svoje okénko do světa vědy a začal něco ťukat do panelu.

---