Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sekameňolom
Autor
Slavomir Mily
kameňolom
stále je čas
rozhodnúť sa
aj keď letia
kamene
a
pália
oči prachom
už hmatom
rozoznávaš dobro!
senzory
vysielajú signál
a niekto vo mne
dekóduje
správu
sprítomňujúceho sa
nekonečna
***
niekedy dávam
voľný priebeh podnetom
a potom sa
z toho bodliačia
hlavy
-
zápasíme
a na uzmierenie
sa milujeme za svitania
kým na to nie sme pripravení
a tak nevinné ráno
začína hriešne
-
barokovo sneží
a domy sú
zababušené starenky
iba ten náš
je excentrický
dedko
9 názorů
Slavomir Mily
29. 01. 2019ďakujem všetkým za návštevu a sľubujem,že sa polepším 8-)))))))
Dvě pro mne zněním rozdílné básně, třebaže patrně jde o jednu. První část mi přijde víc filozofická než skutečně poetická, to mudrování zde přehlušuje i svou snahou o jakousi univerzální platnost. Oproti druhé je však v celkovém výrazu kompaktní.
Druhá část, která svým výrazem v prvních dvou slokách koresponduje s první částí, ale pak přichází prudký přechod do osobní, intimnější roviny, která však svým vyjádřením jen něco nadhazuje a tváří se jako myšlenka, ale působí jako klišé, prostě schází kousek obyčejné niternosti. Navíc spojení první části a prvních dvou slok druhé části vytváří až zdlouhavě nudný úvod.
A pak přijde poslední sloka. Je úplně jiná, pro mne krásná, hřejivá, lyrická a ačkoliv poslední verš je kontrastem, je napsán živým jazykem.
Četl jsem znovu v úmyslu neopomenout něco hezkého, protože nerad píšu špatnou kritiku pod dílo, které mělo ambici říct něco navíc, ale když poezie má jen zadržovat ozvěny. A tak se omlouvám, vím, že už jsi mi v minulosti nabídl více, že to umíš a že to pro mne znovu přijde.
Pozoruhodý text o naději i když letí kameny... niekto vo mně dekóduje správu sprítomňujúceho sa nekonečna ano, něco, co bychom sami nikdy nedokázali, terapie...
Slavomir Mily
18. 01. 2019ospravedlňujem sa za tú hrúbku....opravené...
a senzory...wikipedia:
Senzor (z anglického sensor, tentýž význam mají nepřejaté výrazy čidlo nebo snímač[1]) je obecně zdroj informací pro nějaký řídící systém (například mozek), v užším slova smyslu technické zařízení (součástka), které měří určitou fyzikální nebo technickou veličinu a převádí ji na signál, který lze dálkově přenášet a dále zpracovat v měřicích a řídících systémech. Nejčastěji jde o elektrický signál (časový průběh napětí nebo proudu); pokud měřená veličina není elektrická, hovoříme o elektrickém měření neelektrické veličiny.
dazdozienka
18. 01. 2019"kým na to nie sme pripravený"tu máš hrúbku (pripravení) + senzory sú, pokiaľ viem, snímače, takže s vysielaním je to podivné, zasekla som sa tam,každopádne, ak by to bol úmyselný paradox, bolo by to fajn, inak celá tá časť je na mňa taká nejaká beztvará
Pro čteáře jako já... balzám! Z toho bodliačia hlavy apod. a jedinečný skluz veršů. Líbí se mi to. Verše pro můj den.
veľmi dobre dielo- písané tvojim štýlom.Ak spomínam "tvojim štýlom " narážam tým na istú priveľkú upätosť v používaní "zauživaného " čim si do istej miery zužujeľ text.
rozhodnúť sa
aj keď letia
kamene
a
pália
oči prachom
už hmatom
rozoznávaš dobro!
takže podľa je tam ešte tá nedotiahnutá rovina spracovania. Prvá polka pre mňa oveľa lepšia, aj spracovaním, aj odsýpaním, druhá je trocha krčovitá, sterilne na mňa pôsobí spracovanie možno dobrého obrazu-, ale asi nie práve pre mňa prijateľného spracovania / vhodného zapracovania, ak mám byť konkrétna / zápasíme, uzmierenita. a k tomu toto
a tak nevinné ráno
začína hriešne
- no rozpačito, záver už až taký príliš parafrázovaný.. Dielo som tipovala, nakoľkoi určite dokáže zaujať, osloviť, je napísané takým triezvym civilným štýlom, škoda tých zádrhelov / pre mňa. /