Horečka

Horečka

Tak, a je to tady. Propukla naplno chřipková epidemie.

Každý z nás jistě někdy dostal horečku. Myslím tím klasickou horečku, kdy rtuť v teploměru šplhá nad 37 stupňů Celsia. Stoupá nejen horečka, ale i počet posmrkaných kapesníků, vypitých horkých čajů a propocených pyžam. Je nám špatně, potíme se v posteli s léky, a vroucně si přejeme, aby nás už chřipka co nejdříve opustila.

Po uzdravení tu máme další horečku, a to nákupní. Té podléháme bez ohledu na roční období, zda je tuhá zima či parné léto. Velké obchodní řetězce nás lákají každý týden, ba co dím, každý den na nějaké slevy. Ač máme doma plnou spíš i mrazák jídla, stejně většina z nás neodolá a vydá se za nákupy. Zapomínáme na malé krámky vedle v ulici, kdy i tam seženeme kdykoliv cokoliv.

Vyrážíme ne jen s jednou taškou, ale rovnou autem, i když bydlíme poblíž, abychom ty plné koše jídla naložili do přistavených aut. Naše zásoby se ještě zvětší, a ať se stane cokoliv, máme vystaráno. Není nad pocit plný jistoty, klidu a bezpečí, že rodina je zajištěna proti hladomoru. Zcela propadneme slovu " akce " a nakupujeme jako zběsilí. Obchodníci z nás mají jistě velkou radost.Tak se někdy zamyslete, zda je opravdu nutné mít doma takové zásoby jídla.

A ještě je jedna horečka, a ta je asi ze všech nejlepší, a to film "Horečka sobotní noci" s králem diskoték Johnem Travoltou. Sohlasíte se mnou, že je to ta nejlepší horečka, jakou si můžeme přát ?