Nehoda nebo náhoda?

Čas bez odpovědí je děs,
ta nevědomost je tíživá.
Nevím co ke mě cítíš a věz,
že ta tichá bolest je plíživá.

Zevnitř mě to sžírá,
nevím co dělat dál.
Pochybnost se ve mě sbírá,
a přesně toho jsem se bál.

Chci být vedle tebe teď a vždy,
držet tě za ruku.
Ale cítím jak šlapeš na brzdy,
zatímco naše auto míří do buku.

Ty jsi v pořádku a jdeš dál,
ale já proletěl oknem.
Zaplnil jsem pohřební sál,
a už se nikdy znovu nedotknem.