Středa

Označí mě ruka křížkem na čele
popelem, co tady po komsi ještě zbyl
a stíny čísi šeré jako andělé
dnes zeptají se jenom jakýs včera byl.

A slunce potom rozsekne mne vedví
oddělí mou duši ostřím smutků od těla
a ta jak pták, co jindy vzlétá tichem z větví 
ve výškách se jako bolest zabělá.

Prach jsem a v prach můj se obracím
i teď kdy právě svítá a venku světlo zpívá
a zlá slova lidem vítr do úst vrací 
v domech průvan škvírou dveří nahlas zívá.

Mlčky jsem a zticha hledám drobné mince
dám ti je do kapsy a pomohu ti s křížem
a slza, co s díky stéká po tvé šmince
pomůže mi býti Bohu zase blíže.