Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Rumová panna 4

20. 03. 2019
0
0
239
Autor
Hugo Ramon

... čelo se mi řítí do ksichtu

tři dny v penzionu na horách
blbnutí s prckama
mý další dcery
samonalejvání plzínky
Jameson též v permanenci
průběžný sestavování žebříčku
všech tří učitelek
záměrný nesledování
vyspělejch patnáctek
občasná výpomoc
v mezích vlastní
rukodělný nepraktičnosti
tolik telegrafická zpráva

10:36
dneska na mě zase zvonil
vůdce karavany
moje zásoby
na bledý suchý časy doznaly
nových barových přípisů
pivo : 76 plešek + 24 lahviček
víno : 2ks
tvrďák : rum, brandy, 2 whisky a slivovička
jsem připraven na návštěvu
mohl bych pozvat i Scarlett
holky co za to
umí parádně vzít
a než se naděješ …
funíte spolu v posteli
teda když si čumáčci porozumí
což ve dvaceti i v padesáti
vyjde na stejno
mladý se třesou na zázrak
zralý chytaj vlak
co už tak často nestaví

 

víc než třicátá strana
pamfletu na dejchání s příklepem
čtenáři uvízlý na mělčině mých výkřiků
chceš ještě číst dál?
baví Tě ty moje malovaný cajdáky?
očekáváš zápletku nebo poučení?
odpovíš-li alespoň jednou ANO,
jsi na nejlepší cestě
k poskvrnění vlastních
zažitých zvyků
- víno je znamenitý
pivka jsem nechal přihlížet
a jal jsem se pomazlit
s lahvinkou červenýho
moravskýho slunce
z Velkejch Pavlovic
to je žrádlo
třetí dvojka
a už už se odlepuju
od suchýho umučení
- před vánoci jsme s Járou podnikli
vlačí vejlet do Pavlovic
odjezd ráno 4:30 z Jičína
čtyři přestupy
tzn. 4 rumy + 2 piva + litr portskýho
tři hoďky na fasovačce
tzn. tři hospody - 5 rumů + 5 piv
a zpátky už to znáte
jen bez porta
v Jičíně jsem vyložil Jarouše
dokonale mrtvýho do tága
- zrovinka mi zavolal kámoš
tož jsem urazili ještě sedm pivek
abych následně taky opustil
svět řádně zmuchlanej

 

některý moje sny stály
za zhlídnutí
občas jsem zabředl i do multisnu
v těch opravdu silnejch peckách
jsem se pokoušel přijít na kloub otázce
jestli sním nebo ne
žádná prdel
štípání nepomáhá
a po extempore v Indii
kdy jsem se pochcal ve vlaku
kde se aircondition vycajchnoval
krutě slabým teplem
přitom koleje se smažili
v tropickejch pětapadesáti

umím bejt i v limbu trošek obezřetnej
šílený spánky ti nabízí
ve snech vložený sny
a pak plaveš v rozlitý řece
a víš úplný kulový
žádná nebije
dokud se nezpotíš

jsou o dost lepší než
slíbená soulož
akorát se můžeš probudit
řádně vyčerpanej
někerý moje noční túry
byly spojený s padáním
z vejšek
nejsem sice horolezec
ale pamatuju na kluky,
co zůstali stát čtyři metry
před zábradlím vyhlídky

 

já ji vždy okusil
ač jsem ty železný trubky
málem rozmačkal
páč nikde „nedržely“
na pevno

nejprv jsem slítnul
několikrát ze stromu
než se moje strachy
zmohly na sto
a více metrový propasti
jak se prodlužovala tísnivá dýlka letu
začal jsem lapat po dechu
a zakrátko dumám
co s tím
mávat a zkusit lítat?
marný
nastartoval jsem kedlubnu
a ono to šlo

zážitek se zřícením do smrti
může nabízet i univerzální cestu
který naše kopírovaný naučenosti nevěří
a je to logický
pokud je cesta probuzení sic jasná a jednoduchá
přesto pro křivopřísežníky klikatá
a těch pár mistrů nevyvěsí laboratorní postup
na každou lákavou akční slevu
v hypermarketech parazitního světa
zbudou nám jen věroučný embrya
čvachtající se v kýblech superega
škola lítání znamená v první lekci
zpomalit pád

ve druhý unýst
když si rozbiješ hubu
a ve třetí umět přistát
teď víš o aviatice
totéž co orel skalní
ve cvičebním vesmíru
se tyhle parádičky hodí

jasně že závist má vybledlou tvář
a novic musí přežít víc
a dýl
než jedno rozmarný poletování
nad otevřenými ústy
neroztomilých Krasomil
a nenasytných Krasoňů
říkám vám zodpovědně
lítání má hlubokej smysl

ovšem je taky možný
že se jedná
o výplod herního obžerství
na pionýrskejch compech
v jinošskym věku

prostě platí
kdo se nebojí
ulítne
aspoň jednou
za každej svůj život


jako jedna mladičká
hospodská
ke každýmu pivu
postavila fajnovej úsměv
sem tam i vočko
a dílo bylo dokonáno
vokoštovala šest klacků
během jednoho tejdne
a v rukách jí zbyl jen outěšek
a věrtel slzí
Sodoma a Gomora
na českým venkově
ani nevím
kam se poděla
asi proto
že mě vítr zavál
zas o kus dál


na vejšlapu životem
cyklicky křižuju cestu
se spolužákem z gumácký vejšky
už jsme se potkali v jednom časopisu
v reklamním byznysu
zkusmo v posteli
a na mnoha
famfárovejch spářkách

na taktiku nás učil
jistej major
a říkal nám dvojičky
poněvadž jsme kravili
furt spolu a dost okázale
ve třetím járu mě celej systém začal srát
a tropil jsem neplechu
který si všiml i rektor
ale o tom někdy jindy
no a ten důstojník
se stal v samostatný zemi pod Tatrama
náčelníkem generálního štábu
onehdy jsem mu poslal mejl
že je jako dost hustej
a smekám
před jeho důsledně dotaženou
profesní štrekou
na piedestal zelený moci
samo ber reakce
fakt byl chytrej
opásanej šesti šerpama ješitnosti
ale bez debat schopnej
ještě noticka
testoval každýho zvlášť
a nám nasadil spešl metr
„tento chalan nam nič nepovedal,
a ako se predvedú dvojičky?“

 

prostě filuta v mundúru
uměl drnkat na správný strunky

když už je pootevřená
Pandořina skříňka,
vytanula mi na jazyku
krásná holka z Trnavy
to je slabý slovo
NÁDHERNÁ
jméno se mi vyčoudilo z tykve
ale velký kukadla, famózní postava
a trojky kůzlátka jsou zapsaný
na pergamenu v pocitovym trezoru
s názvem : VELKEJ KOKOT
přjela za mnou na kolej
půjčil jsem jí mikinku
romantika se rozlila po pokoji
tady ještě dobrý
ovšem v Trnavě jsem zaperlil
hloupejma kecama
a stál jsem zas pod okapem

občas mi přijde
že mi někdo na rozcestích postrkuje
abych doklopýtal někam
kam jsem původně vůbec nemířil


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru