Něžná jak satén

Něžná jak satén

Secret.Dandelion

Stisk rtů, krásný a těžký,

zahlédl jsem, spadl do vany,

hořela, sála, žhnoucí plameny,

však ztratil, ztratil jsem vědomí.

Bílá jak smrt,

a přesto usmívá se,

krásná jak život,

a přesto umírá mi.

Oči září jako Slunce,

něžná jak saténové ruce,

nejsem s ní a náruč prázdná,

její sen se se mnou laská.

Myšlenky, představy,

nahota a záplavy,

zemřela poslední naděje,

zmizeli její, mé šlépěje.