Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOmámení duše
16. 04. 2019
0
0
223
Autor
beliso
Jak jen vysvětlit, co mě v srdci pálí,
čekám, kdy mi ho plamen sežehne a spálí.
Nevím, zda je to sen nebo pominutí,
stále mne za Tebou něco táhne.
Něco mne k Tobě nutí.
Zda to jsou Tvé rty čarovné,
úsměv,který mne vždy dostane.
Nebo oči, kterým neodolám,
nevím, zda to co v nich vidím,
je realita nebo jen pouhý klam.
Jsi pro mne jak princ na svém oři,
vytržený z jiné doby.
Jsi zvláštní a zároven jiný,
snad proto mne to k Tobě táhne,
snad proto mne to k Tobě nutí.
Chci Tě držet v náručí,
mít zase pocit klidu a bezpečí.
Chci cítit Tvé rty na těch svých,
chci zase cítit tvou vůni,
chci se ti nořit do vlasů hedvábných.
Chci zas cítit tvou dlan na svém pasu,
chci, abys mne líbal na rty,do vlasů.
Krasnou chvíli jsem s Tebou prožila,
zůstala mi v srdci,
celá se do něj vnořila.
Nevím,jak vyjádřit své city mám,
zda Ti jej vůbec říci,
nebo je v sobě uzavřu a zámek na ně dám.