otevřme se

Uvolni svou mysl,

poznáš celý svět,

vše zvládneš,

a cos ani netušil,

to dozvíš se hned.

 

Uvolni svou mysl,

otevři srdce.

Tóny jak havraní křídla,

začnou dávat smysl.

 

Srdce chladné, žárem hoří,

co v nás klíčí se zároveň i boří.

Jako domeček z karet,

padají hradby a naděje.

 

Co se mělo stát,

stalo se a již není naděje.

Ač umírá poslední,

říká se v pohádkách.

Časy se nemění.

 

Smutek přebývá v nás,

jak ledovec v oceánu,

vím, žes to neměl v plánu.

 

Ústa se smějí,

oči pláčou,

jiskřička v nich pomalu uhasíná

a srdce bolí.

---